Stádlec
Městys Stádlec (původní název Stadilce) administrativně patří do Jihočeského kraje. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Tábor. Městys Stádlec leží v průměrné výšce 449 m.n.m.
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1287 kdy je osada zmiňována jako vlastnictví Záviše z Falkenštejna.
Památky a zajímavosti
V obci Stádlec je zámek. Po druhé světové válce sloužil zámek jako zemědělské učiliště a časem se stal vyhlášeným odborným zahradnickým učilištěm, během této doby byly k zámeckému komplexu přistavěny skleníky a internáty. Součástí areálu je rozsáhlá stromovka se vzácnými dřevinami. V devadesátých letech byl zámek vrácen soukromému majiteli. Zámek býval majetkem vynálezce Františka Křižíka, který zde trávil poslední léta života. Zámeček má nad hlavní římsou volutový štít, který je uzavřený hranolovu věží s cibulovou bání. V zámeckém areálu stojí velká zámecká kaple postavená v barokním slohu ve dvacátých letech 18. století.
Zámecká kaple Panny Marie Bolestné byla vystavěna kolem roku 1712 v době, kdy Stádlec patřil Anně Ludmile z Terešova.
Řetězový most - poslední empírový most tohoto druhu v Evropě. Původně byl most postaven přes Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku v letech 1847 - 1848 českobudějovickým stavitelem Josefem Lannou. Na počátku šedesátých let byl most památkově rozebrán a přenesen k obci Stádlec k znovuvybudování na silnici přes řeku Lužnici, kde byl 25. května 1975 slavnostně otevřen. Rozměry mostu: celková délka (od kotevních bloků) 157 metrů, šířka mostovky 6 metrů, výška pylonů nad vozovkou 10,5 metrů, nosnost 2 tuny.
V obci a nedaleko obce je několik mlýnů - Kosobudův - Podhrázský rybník, Markův - pravý břeh Lužnice, Suchomel - levý břeh Lužnice. V současné době žádný ze jmenovaných neslouží původnímu účelu a jsou využívány jako rekreační objekty.
V obci se také nachází několik kapliček - Sv. Anny, Sv. Kajetána, Sv. Floriána, Sv. Vojtěcha a Sv. Petra a Pavla.
V obci je také Synagoga - je to chráněná památka v sedmdesátých letech upravena na kino, které však v roce 1995 promítání ukončilo a židovský hřbitov. Nachází se mezi Stádlcem a Křídou, pod rybníkem Chuďátkem.
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7757/stadlec/pamatky-turistika/
Jedinečný Stádlecký řetězový most
U obce Stádlec v jižních Čechách najdete poslední empírový řetězový most v České republice, který je také ojedinělým mostem tohoto druhu v Evropě. 157 metrů dlouhý a 6 m široký most bývá častým místem turistických procházek, cykloturistiky a oblíbeným objektem pro fotografy.
Původně byl most postaven přes Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku v letech 1847 - 1848 českobudějovickým stavitelem Josefem Lannou. Před stavbou Orlické přehrady na počátku šedesátých let byl most památkově rozebrán a přenesen k obci Stádlec, aby nedošlo k jeho potopení. Zde byl v květnu roku 1975 znovu vybudován na silnici přes řeku Lužnici.
Most o celkové délce 157 m je zavěšen na dvou dvojitých prohnutých řetězech. Ty jsou spojeny s dřevěnou mostovkou vertikálními táhly. Řetězy jsou protaženy otvory ve dvou kamenných pylonech ohraničujících most a zakotveny do vyzděných kamenných bloků.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jedinecny-stadlecky-retezovy-most
Stádlecký most
Tento řetězový most v empírovém stylu původně spojoval břehy Vltavy, ale
kvůli stavbě a napuštění Orlické přehrady byl rozebrán a přesunut na
Lužnici nedaleko obce Stádlec. Tento most je od roku 1959 národní
technickou památkou.
Informace z Národního památkového ústavu
Zámek
Původně tvrz připomínána r. 1535, přestavěna v 17. století na zámek se zámeckou kaplí. V polovině 18. století zámek přestavěn barokně a rozšířen na čtyřkřídlý objekt s dvorem. Areál doplňuje romantický krajinářský park z 19. století. Dochovány interiéry.
Na zámku žil až do své smrti český vynálezce Ing. Fr. Křižík (1847 - 1941).
Zámek se nachází v centru obce Stádlec při jihovýchodní straně návsi.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-682758
Dům
č.p. 22
Dům je pravděpodobně barokního původu, dle literatury v základech snad i ze 16. století. Dům obdélného půdorysu se sedlovou střechou má dochovalý křídlový štít s lizénami. Dispozice domu původní, trojdílná, interiér převážně klenutý.
Objekt je podle historických pramenů s největší pravděpodobností skutečně barokního původu a je nejhonosnější ze skupiny tří dosud stojících domů (čp. 22, 23, 24), které původně sloužily jako kasárna žoldnéřské ochranky zámku. Tomu ostatně nasvědčuje i pozůstatek podzemní chodby z čp. 23 vedoucí pod silnicí napříč k protějšímu domu, zasypané při zřizování vodovodního rozvodu kolem roku 1980. Kolem r. 1895 proběhly na domě větší stavební úpravy, které souvisely s rozšířením obytných prostor na jihu (vznikla pavlačová přístavba v obou patrech
Budova čp. 22 se nachází ve středu obce, při JZ vyústění náměstí do přilehlé komunikace. Dům stojí jako nárožní, řadové zástavby domů čp. 22, 23, 24. Dům obdélného půdorysu s přístavbou na jižní straně je zastřešen sedlovou střechou
https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-678270
Synagoga
č.p. 109
Budova synagogy s modlitebním sálem tvořená v současné době třemi objekty byla patrně postavena již v letech 1730-1740, poté přestavěna v první polovině 19. století a upravena ve druhé polovině 20. století na kino. Klenuté a plochostropé interiéry.
Synagoga byla postavena patrně v letech 1730 - 1740, současně s přestavbou zámku. V polovině 19. století byla původní synagoga s modlitebním sálem rozšířena o "obecní dům" - židovský dům na západní straně budovy,V 50. letech 20. století byla synagoga rozšířena na východní straně o jeviště. Bohoslužby se v synagoze konaly do 30. let 20. století. V 50. letech 20. století byla adaptována na biograf, jehož promítání skončilo roku 1995.
Objekt bývalé synagogy se nalézá v jihozápadní části obce nedaleko cesty na Staré Sedlo. Synagoga se skládá ze tří částí, nejstarší budovy synagogy, situované uprostřed dispozice, od západu navazuje mladší přístavba "obecního domu" a východně byla stavba dále rozšířena o trakt jeviště. Jako celek se jedná o obdélnou budova s valbovou střechou krytou eternitovými šablonami. Na východní straně navazuje na bývalou synagogu hranolový objekt s valbovou střechou krytou plechem, tato přístavba - dům čp. 178 není předmětem památkové ochrany. Hlavní sedmiosé průčelí se obrací k jihu do ulice. Levá (západní) část průčelí je trojosá, v přízemí s u nároží nalézají novodobé dvoudílné dveře a dvě okna. Kordónová římsa odděluje plochu prvního patra, kde jsou tři dvoudílná šestitabulková okna. Zbylou část průčelí dělí vysoké pilastry, které spojují obě podlaží. Mezi nimi jsou v horní části celkem tři půlkruhově sklenutá okna. Na opačné delší (severní) straně synagogy vystupuje západní část ve formě mělkého rizalitu se dvěma okny. Zbývající, poněkud ustupující část průčelí opět opticky člení čtyři vysoké pilastry, mezi kterými jsou tři půlkruhově klenuté niky upomínající na funkční okna jižní strany.
Synagoga odpovídá pojetí kulturní
památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči.
Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu
reidentifikace.
Synagoga je jednou z mála dochovaných židovských modliteben na Táborsku a
je významným dokladem historie židů v regionu.
https://www.pamatkovykatalog.cz/synagoga-20603036
Socha sv. Floriána
Barokní socha sv. Floriána na architektonizovaném podstavci je datována kolem roku 1740. Socha světce je provedena v tradičním ikonografickém zobrazení. Socha s podstavcem tvoří výrazný urbanistický prvek v obci, na návsi.
kol. r. 1740
Socha sv. Floriána je situována na západní straně náměstí obce Stádlec, před frontou domů, na okraji komunikace. Socha je umístěna na hranolovém, trojdílném podstavci, zakončeném patkou a profilovanou římsou. Spodní žulová část nese na stranách vytesaný motiv obdélníku se zkosenými, projmutými rohy. Střední, výrazně zúžená část je z pískovce, se spodní částí odsazenou profilací na přední, (pohledové) straně je plastický motiv čabraky. Na bočních stranách jsou ornamentální obrazce. Socha je v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Postava světce je pootočena kontrapostem levé nohy. Mladistvá bezvousá tvář s bolestným výrazem je pootočena vzhůru. Je oděný jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží, korouhev s křížem. Datace: kol. r. 1740, výška cca 110 cm.
Kvalitní barokní plastika patrně
místní provenience, s dramaticky vyjádřeným pohybem, v tradičním
ikonografickém zobrazení. Tvoří krajinný doplněk na západní straně
fronty náměstí. Socha odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na
celou sochu včetně podstavce.
https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-floriana-19410772
Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od místního sochaře je umístěna na architektonizovaném soklu, vše datováno kolem roku 1740. Socha světce je provedena v tradičním ikonografickém provedení. Socha tvoří výrazný urbanistický prvek na návsi obce.
dle UPČ datována kol. r. 1740. Dle GA datování snad mladší.
Socha sv. Jana Nepomuckého je situována na východní straně náměstí před zámkem. Světec v životní velikosti umístěn na vyšším, dvoudílném podstavci, jehož spodní část tvoří masivní ústupková patka. Patka přechází do hladkého hranolového dříku zakončeného profilovanou římsou s přesahem. Na horní ploše podesty římsy vlastní hranolový podstavec sochy. Pískovcová plastika světce je zachycena v pohybu, tělo vytočeno kontrapostem pravé nohy. Světec oděn do rozevlátého kanonického roucha salmucí, klerikou a rochetou. Na hlavě má biret. Hlava s výraznými rysy a krátkým plnovousem je potočena a mírně nachýlena doleva, pohled upřený na kříž s Kristem, který má položený na předloktí levé ruky. V pravé ruce v pohybu lehce odtažené od těla drží ratolest. Okolo hlavy má kovovou kruhovou svatozář spěti hvězdičkami. Socha je dílem patrně místního sochaře, dle UPČ datována kol. r. 1740. Dle GA datování snad mladší.
Kvalitní barokní plastika sv. Jana Nepomuckého je jedním ze tří sochařských děl., která tvoří barokní výzdobu náměstí a jsou situovány na jeho třech světových stranách. Jsou dílem patrně místního sochaře, jejich vznik je datován kol. r. 1740 . Socha ztvárňuje ikonograficky velmi často vyhledávaný námět dokládající obecně velmi rozšířenou úctu k tomuto světci. Socha odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celou sochu včetně podstavce.
https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-19418635
Sousoší Nejsvětější Trojice
Barokní plastika Nejsvětější Trojice na architektonizovaném vysokém podstavci, na severní straně návsi, je datována kolem roku 1740. Sousoší patrně místní provenience. Objekt tvoří výrazný urbanistický prvek v obci.
dle UPČ 1740
Sousoší Nejsvětější Trojice je umístěno na severní straně náměstí před řadovou zástavbou, mezi stromovou úpravou. Vysoký podstavec je opticky rozdělený na dvě části: spodní podstavec má masivní hranolový sokl, který profilovanými ústupky přechází do útlého hranolového dříku, zdobeného vytesaným lineárním motivem. Na horní část dosedá druhá část podstavce, se širokou přesahující římsou a konvexně projmutými stranami. Na rozšířené horní části je na podstavci umístěno vlastní sousoší. Ústřední postavou je trůnící socha Boha Otce, mezi jehož koleny klečí Ukřižovaný Kristus, mající na prsou holubici - Ducha svatého. Bůh Otec je zpodoben jako stařec s plnovousem a delšími vlnitými vlasy, na hlavě má tiaru.Oběma rozpaženýma rukama podpírá břevno kříže s ukřižovaným Synem. Je oděn do zřaseného pláště s kapucí na zádech ( pluviálu). Kristus ztvárněn v neobvyklé pozici (klečící), s rukama vodorovně rozpaženýma na břevnu kříže. Hlava s trnovou korunou na chýlena k pravému rameni, obličej s krátkým plnovousem rámují polodlouhé vlasy. Po stranách sousoší jsou umístěny dvě okřídlené hlavičky andílků. Sousoší je patrně dílem místního sochaře, dle GA datace kolem r. 1740 se jeví jako příliš časná (v UPČ datace kol.r. 1740). Kvalitní barokní plastika Nejsvětější Trojice patrně místní provenience, nepříliš tematicky častá jako volná plastika, v osobitém ikonografickém ztvárnění. Tvoří součást barokní výzdoby náměstí na severní straně před řadovou zástavbou. Plastika je umístěna na vysokém podstavci.
Kvalitní barokní plastika Nejsvětější Trojice patrně místní provenience, nepříliš tematicky častá jako volná plastika, v osobitém ikonografickém ztvárnění. Tvoří součást barokní výzdoby náměstí na severní straně před řadovou zástavbou. Socha odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celé sousoší včetně podstavce.
https://www.pamatkovykatalog.cz/sousosi-nejsvetejsi-trojice-19423058
Řetězový most
Řetězový most byl postaven stavitelem V. Lannou v empírovém slohu r. 1848 podle plánů Ing.Schnircha a Ing.Gassnera. Na současné místo byl přenesen z Podolska, po napuštěný přehrady Orlík, v l. 1960-1974. Jde o jediný dochovaný řetězový most v Evropě
Empírový sloh, most postavený r. 1848, podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera, byl na současné místo po kouskách přenesen z Podolska v letech 1960-1974.
Most se nachází mezi obcemi Stádlec a Dobřejice a přemosťuje řeku Lužnici. Most zde stojí od roku 1975.
Základní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy uspořádané ve dvou dvojicích. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných branách o půdorysu 4 x 9 metrů. Délka mostu od kotevních bloků je 157 metrů, šířka šest metrů. Železné části mostu váží přibližně 100 tun.
https://www.pamatkovykatalog.cz/retezovy-most-15191826
Židovský hřbitov
Hřbitov založený mezi lety 1812-1814 se nachází zhruba 1,5 km jižně od obce Stádlec. Na hřbitově se nachází zhruba 100 náhrobků, nejstarší z doby založení, kolem roku 1821. Hřbitov je ohraničen hřbitovní zdí. Márnice se dochovaly v torzech.
Židovské osídlení vzniklo před r. 1723. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z l.pol. 19. století. Židovská obec existovala ve Stádleci jako samostatný právní subjekt ještě roku 1933. Správu hřbitova převzala před nacistickou okupací židovská obec v Táboře.
Hřbitov se nachází asi 1,5 km jižně od obce Stádlec, v hustém porostu v nivě potoka, vytékajícího z rybníku Chudátko. Údaje generální aktualizace, uvádějící, že hřbitov zcela zanikl, neodpovídají skutečnosti. Hřbitov se nachází na jih od obce Stádlec v prostoru mezi rybníkem Chudátko a Oltyňským potokem. K hřbitovu nevede upravovaná cesta, je přístupný pouze pěšky od silnice podél Oltyňského potoka.
Stádlecký židovský hřbitov je cennou kulturně historickou památkou. Představuje zásadní zdroj historických informací o židovském osídlení lokality, je významným dokladem z hlediska stavební historie a typologie židovských hřbitovů a cenným pramenem poznatků o specifickém výtvarném charakteru a typologii židovské funerální skulptury. Neopominutelnou, i když problematicky definovatelnou, součástí památkové hodnoty hřbitova je charakteristický a neobyčejně působivý genius loci, odrážející specifické společenské a přírodní procesy související se vznikem i postupným úpadkem židovského hřbitova ve Stádleci. Stádiecký hřbitov odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 odst 1. a, b, zák. Č. 20/1987 Sb., (o statní památkové péči v platném znění). Předmětem památkové ochrany je hřbitov jako celek i jeho jednotlivé části ve svém vzájemném uspořádání, tvaru, povrchové úpravě i materiálové podstatě.
Na YouTube
Městys Stádlec: https://youtu.be/usjqRDrkTj4
-
Stádlecký řetězový most (Táborsko) | 34. díl (repríza) - Jihočeské víkendy: https://youtu.be/hecnB-grXDA
Stádlec. Řetězový most: https://youtu.be/z83VrkUGrDY
