Dnešní dům s renesančním průčelím vznikl v 16. st., spojením tří domů v jeden architektonický celek - komfortní palác. Jedním ze tří objektů byl tkz. Špulířovský dům, jehož historie sahá až do 2.pol. 15. st. V interiéru dochovány klenby, trámové stropy.

Vystavěn před polovinou 15. století. R. 1581 byl přestavěn Petrem Vokem z Rožmberka s okolními domy na nákladnou rezidenci. V roce 1645 byl Švédy vypálen a vydrancován. Během 17. a počátkem 18. století byl postupně opravován. V 1. třetině 19. století dům vyhořel. Při obnově po požáru získal přibližně dnešní podobu. Zásahy ve 20. století se projevily hlavně na dvorním křídle, které bylo nově vystaveno. V současnosti dům využívá Husitské muzeum Tábor.

Řadový jednopatrový měšťanský dům se zachovanou renesanční fasádou v historické zástavbě města (ulice Petra Voka).

Dům čp. 152 se nachází na území MPR Soběslav. Dochován v původní gotické hloubkové parcelaci. V interiru fragment fresky s loveckým motivem. Zachována renesanční fasáda včetně detailů - akroterie a rozetky. Na dvorní fasádě dochováno gotické profilované ostění a renesanční žulové ostění v patře. Dobře zachovalá dispozice v přízemí objektu. Dochované klenby v přízemí a patře objektu. Zachovaný trámový strop v jižním traktu. Dům čp. 152 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 22/1958 Sb., § 2, o kulturbích památkách.

Kostel sv. Petra a Pavla

Původně raně gotický kostel byl v průběhu 14.-18. st. přestavován a upravován do dnešní podoby. Kostel je dvoulodní síňový s pravoúhlým presbytářem s opěráky, pětiboce uzavřenou sakristií a věží na severu. Cenná stavba s dochovanými klenutými interiéry.

Kostel sv. Petra a Pavla stojí v centru města, v severozápadním rohu náměstí. Dvoulodní kostel s pravoúhlým presbytářem a polygonálně uzavřenou severní sakristií. Na severní straně je v koutu mezi lodí a sakristií přistavěna věž. Před severním a jižním vstupem do lodi jsou přistavěny prosté obdélné předsíně. Na jižní straně lodi byla blíže jv. nároží přistavěna obdélná kaple sv. Jana Nepomuckého.

Kostel s věží odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči. Kostel je významným architektonickým a urbanistickým prvkem na náměstí, ale i v rámci města. Jeho architektura je významným dokladem historie a vývoje poddanského města. Nejstarší část kostela - sakristie, zřejmě náleží ještě 13. století. Nejvýznamnější a nejhodnotnější etapu představuje do dnešní doby v podstatné míře zachovaná přestavba kostela v krásném slohu v období mezi lety 1380 - 1390 - obvodové zdivo lodi a kněžiště, oba portály lodi a kružbová okna. Neméně hodnotnou etapu představují pozdně gotické úpravy městského farního kostela po požáru roku 1485 na konci 15. století - stavba věže v letech 1485 - 1487, zaklenutí presbytáře kolem roku 1493, sklenutí dvoulodí formou sklípkové klenby, která je v této oblasti naprosto výjimečná. Pozdně gotické stavební úpravy uzavřela roku 1516 vestavba západní empory mistrem Wendelem Roskopfem ze Zhořelce. Kostel je jako celek významným dokladem úrovně středověkého stavitelství na rožmberském panství v období vrcholného a pozdního středověku. Pozornost a respekt si zaslouží také drobné úpravy v době baroka - úprava východního štítu presbytáře, helmice věže a přístavba kaple sv. Jana Nepomuckého, které přispěly k malebnosti výrazu celého kostela a významně se podílejí na panoramatu města.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-petra-a-pavla-19257810

Bývalý špitální kostel je gotickou stavbou z r. 1375, která byla v průběhu 15.-18. století upravena. Kostel s pětiboce ukončeným klenutým presbytářem s opěráky je dvoulodní stavbou s křížovými klenbami sklenutými na středové sloupy.

po 1375 - byl Oldřichem z Rožmberka založen špitální kostel. kolem 1380 - byl kostel stavěn. 1390 - byl nadán špitál u kostela. 1490 - kostel opraven. 1612 - kostel opraven za primátora Řehoře Smrčky. 1719 - kostel vyhořel. 1785 - kostel byl zrušen. 1936 - 1938 - kostel byl obnoven.

Kostel se nachází v centru města, na západní straně náměstí, v jeho jihozápadní části.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči. Vrcholně gotický špitální kostel sv. Víta je spolu se sousedním farním kostelem sv. Petra a Pavla významným architektonickým a urbanistickým prvkem v prostoru náměstí, ale i celého historického jádra. Vrcholně gotický kostel sv. Víta je významným zástupcem nevelké, ale velmi hodnocené skupiny jihočeských dvoulodních kostelů. Na kostele se zachoval zděný sanktusník, který je hodnotným dokladem dnes již většinou zaniklého, avšak pro naše středověká města typického prvku - srovnej sanktusníky na minoritském kostele sv. Jana Křtitele a farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci. Architektura kostela je významným příkladem produkce rožmberské stavební huti v období krásného slohu, a to nejen svou vysokou kvalitou, ale také téměř intaktním dochováním.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vita-19258097

Kostel sv. Marka

Bývalý hřbitovní kostel byl postaven v polovině 17. století v barokním slohu, v r. 1753 připojena jižní osmiboká kaple P. Marie. Součástí jsou drobné stavby na hřbitově - kamenná kazatelna, socha Anděla smrti, náhrobek s ukřižováním a dvě brány.

1650 - kostel byl zbudován Franceskem de Carde na náklad soběslavského primátora Zachariáše Markovského. 1651 - postaveny vstupní brány na hřbitov. 1660 - přistavěna na severní straně kostela kamenná kazatelna 1729 - byla přistavěna sakristie 1753 - přistavěna kaple Panny Marie 1956 - byl kostel restaurován

Hřbitovní kostel sv. Marka se nalézá jihovýchodně od historického centra Soběslavi za Černovickým potokem. Jednolodní kostel s trojbokým presbytářem, severní sakristií s oratoří v patře, západní předsíní a osmibokou kaplí Panny Marie na jižní straně lodi. Kolem kostela se rozprostíral rozsáhlý hřbitov obdélného půdorysu, který má dnes parkovou úpravu. Na jeho existenci upomínají dvě raně barokní brány z roku 1651 na západní a severovýchodní straně bývalého hřbitova.

Kostel s areálem odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Kostel je významným architektonickým a urbanistickým prvkem v této části města. Jedná se o významný příklad raně barokní sakrální stavby na jihu Čech, který v polovině 18. století doplnila polygonální kaple Panny Marie. Kostel má hodnotnou výzdobu průčelí - štukové zdobení nik, sgrafitové dekorativní a iluzivní architektonické prvky. Neméně hodnotné je architektonické členění a štuková výzdoba interiéru doplněná v kapli navíc nástěnnými malbami. Kostel tvoří neodmyslitelný celek spolu s dvěmi vstupními branami, které původně uzavírali vstup na rozlehlý hřbitov a vznikly současně s kostelem roku 1651.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-marka-691862

Kamenná kašna se sochou sv. Floriána (patrona města) byla postavena na náměstí roku 1724, na místě původní dřevěné kašny. Kašnu zhotovil kameník Gotfried Ohnesorch, sochu světce Josef Antonín Koranda z Německého Brodu.Na místě původní dřevěné kašny z poč. 16 století postavil r. 1724 počátecký kameník Gotfried Ohnesorch kamennou kašnu. Sochu sv. Floriána zhotovil Josef Antonín Koranda z Něm. Brodu. Šestiúhelníková kamenná kašna se sochou sv. Floriána je umístěna v historickém centru města na náměstí Republiky. Šestiúhelníková kamenná kašna stažená diagonálními kovovými pásy.Významný architektonický prvek parteru náměstí - součást MPZ Soběslav. Doklad barokního sochařství. Kašna sv. Floriána tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., § 2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kasna-sv-floriana-19256986

Sloup se sochou P. Marie

Sloup se sochou P. Marie na náměstí Republiky je barokní stavbou z let 1713 - 1714. Na sloupu s korintskou hlavicí stojí pozlacená kamenná socha Pannny Marie.Dle pověstí votivní stavba zřízená r. 1713 primátorem za uzdravení syna.Sloup se sochou Panny Marie v historickém centru na náměstí Republiky. Na hranolovitém podstavci válcový sloup bez kanelur s patkou a kompozitní hlavicí. Na ní pískovcová socha P. Marie se sepnutýma rukama. Detaily pozlaceny. Na podstavci datace MDCCXIII . Na hranolovitém podstavci válcový sloup bez kanelur s patkou a kompozitní hlavicí. Na ní pískovcová socha P. Marie se sepnutýma rukama. Detaily pozlaceny. Na podstavci datace MDCCXIII . Pozemek kolem sloupu, na kterém je postaven kamenný sokl.Urbanisticky cenná součást parteru náměstí ležící v MPR Soběslav. Cenný doklad drobné barokní architektury. Mariánský sloup tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči. https://www.pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-p-marie-19258914

Socha sv. Josefa

Barokní socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí z roku 1759 stojí na architektonizovaném podstavci s nápisy na čelní straně. Socha světce na podstavci se nachází na náměstí Republiky, před východním průčelím kostela. Postavena roku 1759. Renovována roku 1911.Objekt je součástí městské památkové zóny Soběslav. Socha se nachází v sousedství novodobého krucifixu a sochy sv. Jana Nepomuckého na východní straně kostela sv. Petra a Pavla. Podstavec komolý čtyřboký jehlan s kvádrovým dvoustupňovým soklem a hlavicí. V orámování na čelní straně je nápis "S. Joseph pro nobis Anno Dni 1759 Ren. 1911.". Na podstavci pískovcová socha sv. Josefa v životní velikosti. Sv. Josef prostovlasý ve kněžském rouše s Ježíškem v levé ruce. Pravá ruka podél těla. Na podstavci pískovcová socha sv. Josefa v životní velikosti. Sv. Josef prostovlasý ve kněžském rouše s Ježíškem v levé ruce. Pravá ruka podél těla. Podstavec komolý čtyřboký jehlan s kvádrovým dvoustupňovým soklem a hlavicí. V orámování na čelní straně je nápis "S. Joseph pro nobis Anno Dni 1759 Ren. 1911.".Sakrální barokní plastika umístěna po boku novodobého krucifixu z roku 1911. Spolu se sochou sv. jana Nepomuckého vytváří kompozici před závěrem kostela. Cenný doklad barokní sakrální sochařské tvorby. Socha sv. Josefa tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., § 2, o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál.

https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-josefa-19258866

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 stojí na architektonizovaném podstavci s nápisy na čelní straně. Socha světce je provedna v tradičním zobrazení. Socha na podstavci se nachází na náměstí Republiky, před východním průčelím kostela. Dle chronogramu z roku 1759.Objekt je součástí městské památkové zóny Soběslav. Socha se nachází v sousedství plastik sochy sv. Josefa a novodobého krucifixu východně od kostela sv. Petra a Pavla. Podstavec komolý čtyřboký jehlan s kvádrovým dvoustupňovým soklem a hlavicí. V orámování na čelní straně je nápis "EXCVbat hIs forIbVs pIetas VeXata JoannIs ne tVta anae Vote DVCe faMa rVat". Na podstavci pískovcová socha sv. Jana v životní velikosti . Sv. Jan prostovlasý ve zdobeném kněžském rouše s krucifixem v levé ruce. Kříže se dotýká andílek. Na podstavci pískovcová socha sv. Jana v životní velikosti. Sv. Jan prostovlasý ve zdobeném kněžském rouše s krucifixem v levé ruce. Kříže se dotýká andílek. Podstavec komolý čtařboký jehlan s kvádrovým dvoustupňovým soklem a hlavicí. V orámování na čelní straně je nápis "EXCVbat hIs forIbVs pIetas VeXata JoannIs ne tVta anae Vote DVCe faMa rVat".Sakrální barokní plastika umístěna po levém boku novodobého krucifixu z roku 1911. Spolu se sochou sv. Josefa na druhé straně vytváří kompozici před závěrem kostela. Cenný doklad barokní sakrální sochařské tvorby. Socha sv. Jana tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987, §2 o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál.

https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-19258823

Další měšťanské domy

č.p. 29/7

Původně gotický dům byl přestavěn v baroku a klasicismu. Přízemní dům s průjezdem obdélného půdorysu má vstupní průčelí z konce 19. století členěné armováním a šambránami. Pravá část dispozice včetně průjezdu má klenuté prostory. Původ domu gotický, doplňovaný v baroku a klasicismu. Průčelí upraveno koncem 19. století. V roce 1960 byly provedeny stavební úpravy v levé části objektu.

Řadové stavení se sedlovou střechou orientovanou rovnoběžně s průčelím v Jirsíkově ulici.

Dům čp. 29 je součástí urbanisticky cenné historické zástavby na území MPZ Soběslav. Neobvykle široké průčelí s dochovanou plasticitou fasády, klenby průjezdu a celé pravé části dispozice, jakož i dochované hospodářské dvorní křídlo z objektu činí jeden z historicky nejcennějších měšťanských domů na území MPR Soběslav. Dům čp. 29 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19257046

č.p. 167/3

Původně gotický objekt, přestavěný v klasicismu a rekonstruován na poč. 21. století se nachází na jižní straně náměstí. V domě byla ponechána původní gotická parcelace, jsou dochovány konstrukce (klenby, stropy). Původně gotický objekt, přestavěný v klasicismu. V roce 2002 probíhá rekonstrukce, při níž byl zbourán dvorní trakt (část k hlavnímu křídlu gotického původu) viz rozhodnutí MK čj. 4239/2002 ze dne 23. července 2002.

Dům je součástí urbanisticky cenné historické zástavby na jižní straně náměstí. Řadový objekt původně o 2 nadzemních podlažích, krytý sedlovou střechou s hřebenem rovnoběžným s průčelím. Průčelí v přízemí předsazený dřevěný výkladec, v patře o třech okenních osách. Okna čtyřkřídlá šestitabulková s horním poutcem (zřejmě novodobá replika původního vzhledu) lemovaná šambránami protaženými k podokenní římse. Volutový vikýř se segmentovým nástavcem je novodobý zřízený při rekonstrukci objektu. Střecha sedlová s novodobým vikýřem směrem do náměstí. krytina vlnité tašky.

Objekt je součástí urbanisticky cenné historické zástavby na jižní straně náměstí v MPZ Soběslav. Je dochován původní charakter gotické parcelace města. V průjezdu jsou dochovány zřejmě klasicistní klenby a pod omítkou zřejmě i kamenný gotický lomený portál. V domě jsou dochovány i zajímavé konstrukční prvky - povalový strop nad přízemím, klenební pas v patře.

Dům čp. 167 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., § 2, o kulturních památkách.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19257536

č.p. 170/9

Jádro domu pochází z doby výstavby města po požáru r. 1485, přestavby v průběhu 16.-19. století. Patrový dům má hladkou fasádu, nečleněnou. V interiéru částečně dochována zadní dispozice včetně kleneb a gotických portálů. Vystavěn po požáru města v roce 1485. V 16. století pravděpodobně rozšiřován. V roce 1865 bylo zazděno podloubí.Měšťanský dům na jižní straně hlavního náměstí. Průčelí pětiosé s náznaky dvou polí bývalého loubí.Objekt je hodnotný zejména v jižní části ( dvorní ) uličního traktu .Jedná se zřejmě o původní gotické klenby a zejména o zachovalé kamenné portálky. Hodnotná je rovněž dřevěná konstrukce pavlače (viz. foto č. 14), zřejmě barokního původu. Dům č.p. 170 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20 / 1987 Sb. § 2 o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-698306

č.p. 168/5

Patrový řadový dům na jižní straně náměstí byl vystavěn po požáru města roku 1485, rozšiřován patrně v 16. století a upravován v 17. a 18. století. Dům má zachovanou historickou dispozici s klenutými prostory. Vystavěn po požáru města v roce 1485. V 16. století pravděpodobně rozšiřován. Další úpravy po třicetileté válce. V letech 1995-98 adaptován.Dům je součástí urbanisticky cenné původní zástavby na jižní straně náměstí.Dům čp. 168 je součástí urbanisticky cenné původní zástavby na náměstí. Zvláště významná je dochovaná křížová klenba s žebry, jakož i křížové klenby v bývalém podloubí a placky v průjezdu. Dům čp. 168 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb, §2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19257709

č.p. 171/11

Výstavba domu v základním rozvrhu patrně ze 16. století, přestavby v 17. - 18. století, patrně v 19. století zrušeno loubí. Fasáda hladká, bez štukových profilací. Interiér částečně zachován, v průjezdu dochován trámový strop.Vystavěn 16. stoleté. Podloubí bylo zazděno pravděpodobně v 19. století. V roce 1992 proběhla rekonstrukce objektu. V roce 2000 proběhla obnova hlavního průčelí.Jednopatrový řadový objekt na jižní straně náměstí Republiky.Dům čp. 171 je součástí urbanisticky cenné zástavby na jižní straně náměstí. Objekt má velkou dokumentační hodnotu - zejména černá kuchyň a dřevěné prvky v průjezdu. Dům čp. 171 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19258327

č.p. 169/7

Patrový řadový dům středověkého založení byl přestavován v průběhu 16. - 20. století. Dům má hladkou fasádu, bez štukových profilací, členěnou otvory. V interiéru částečně dochována hloubková dispozice, konstrukce (klenby, stropy). Vystavěn po požáru města v roce 1485. V 16. století pravděpodobně rozšiřován. Další úpravy po třicetileté válce. V 19. století byla radikálně přestavěna levá polovina dispozice. V roce 1991 proběhla adaptace pravé části přízemí od průjezdu na vinárnu. V roce 1994 byla tato část opětovně přestavěna.Jednopatrový řadový objekt o šesti okenních osách na jižní straně náměstí Republiky.Dům čp. 169 je součástí urbanisticky cenné zástavby na jižní straně náměstí. Vyniká unikátní klenbou v přední části průjezdu. Z dalších prvků jsou významné klenby zbylé v přední části dispozice. Dále síň v patře se schodištěm a zábradlím. Dům čp. 169 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb.,§2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19258534

č.p. 42/3

Jádro domu je nejspíše barokní, další úpravy patrně v 19. století. V 70. letech 20. století byl dům v interiéru radikálně zmodernizován včetně dispozice a konstrukcí. Dochováno průčelí s atikou. Dům byl původně součástí sousedního čp. 43. Původně součást sousedního čp. 43. Vystavěn v baroku, upraven zřejmě na konci 18. století. Interiér přestavěn v roce 1970. V roce 1999 byl opraven. V srpnu 2002 byl zasažen povodní.Přízemní objekt se sedlovou střechou v historické zástavbě města na nábřeží Černovického potoka. Přízemní objekt se sedlovou střechou. Průčelí dvouosé, s osou symetrie vlevo od středu objektu. V přízemí s bosovanými lisenami, okno a dveře rámovány plochou šambránou. Patrová římsa s bohatě vyvinutou profilací, kryta prejzy. Nad římsou atika s dvojicí pilastrů. Okna v atice šestitabulková, ustupující. Atika zakončena římsou krytou bobrovkami. Nad pilastry a v ose symetrie jsou umístěny vázy. Interiér objektu byl radikálně přestavěn v roce 1970.Z domu je hodnotné pouze průčelí s bosovanými lisenami, patrovými římsami a atikou s trojicí váz. Zbytek domu chránit pouze ve hmotě. Dům čp. 42 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-20017956

Zájezdní hostinec

Spořitelna - městský úřad

Funkcionalistická budova byla postavena v letech 1937-1938 pražským architektem Janem Gillarem. Zejména exteriér budovy a částečně i interiér (schodiště, vestibul) se dochovaly v autentickém stavu. Budova městské spořitelny v Soběslavi byla postavena v letech 1937-1938 pražským architektem Janem Gillarem. Spořitelna byla postavena na místě dvou velkých měšťanských domů. Jan Gillar byl žákem prof. Gočára, stal se typickým představitelem funkcionalismu. Působil především v Praze, podle jeho návrhů byla realizovaná řada nájemních domů a rodinných vil, ale také řada interiérů, objekty sociální péče a budovy škol. Za jeho nejvýznamnější práci je považován areál Francouzských škol v Praze 6, který byl postaven v letech 1931- 1934. Městský úřad je situován v severozápadním rohu náměstí Republiky, na exponovaném místě při ústí ulice Palackého. Městský úřad byl postaven jako městská spořitelna. Obdélná dvoupatrová budova je do náměstí otočena šestiosým průčelím. Po stranách mírně ustupují nároží, která jsou stejně jako část zvýšeného parteru obložena keramickým obkladem. V levém nároží je zapuštěný hlavní vstup, ke kterému vede krátké kamenné schodiště, nad vstupem je umístěn balkon s kovovým zábradlím. Vstup vyplňuje kovový rastr se skleněnými výplněmi, uprostřed jsou dvoukřídlé dveře. V pravém nároží je další vstup do budovy, jedná se o kovové dveře s proskleným nadsvětlíkem. Nad nimi se nachází výrazný prvek vertikálního pásového okna v kovovém rastrovém rámu. Také všechna další okna jsou tvořena rastrovými kovovými rámy osazenými v líci fasády. Vertikálním prvkem uličního průčelí jsou kromě obložených nároží také lizény mezi okny. Průčelí ukončuje výrazná korunní římsa s keramickou mozaikou, která koresponduje s nadokenními římsami u oken v druhém patře. Budova má plochou plechovou střechu.Přinejmenším exteriér budovy a částečně i interiér (vestibuly se schodištěm, klientská hala) se zachovaly v autentické podobě. Pravděpodobně je zachovaná i základní dispozice objektu. Podoba dalších prostor nám není v současné době známá. Exteriér budovy s dochovanými architektonickými prvky a dynamickým členěním fasády (ve vertikálním směru v podobě obložených nároží a lizén mezi okny, v horizontálním směru díky obloženému parteru a korunní římse a také díky rastrově členěným oknům vytvářejících dojem pásových oken) představuje pohledovou dominantu západní strany náměstí. Budova je hodnotným dokladem funkcionalistické architektury v jižních Čechách od významného architekta Jana Gillara. Památková ochrana se vztahuje na městský úřad čp. 59, který odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/sporitelna-mestsky-urad-13378168

Železobetonový obloukový most přes Černovický potok byl postaven na počátku 20. století, v roce 1921, podle návrhu ing. Františka Weignera. Most se nachází v historickém jádru města Soběslav.

Železobetonový obloukový most byl vystavěn v roce 1921 podle návrhu stavebního inženýra Františka Weignera.

Most je situován u jihovýchodního okraje historického jádra města, mezi ulicemi Petra Voka a Edvarda Beneše, na silnici II/135 ve směru na Veselí nad Lužnicí. Osa mostu je orientovaná zhruba S - J. Nosnou konstrukci mostu tvoří dva železobetonové oblouky, na koncích vodorovně protažené do oblých zídek výšky 1,00 m (Langrův oblouk). Boční plochy oblouků jsou členěny mělkými obdélnými vpadlinami, kopírujícími jejich zakřivení. Oblouky jsou v horní části příčně ztuženy třemi příčníky (táhly). Každý oblouk má třináct táhel (sloupků), na kterých je zavěšena železobetonová mostovka s devatenácti příčnými trámy a dvěma krajními podélnými trámy. Celá konstrukce je kluzně uložena na pobřežních betonových opěrách z prostého betonu. Most je na obou stranách rozšířen chodníky, které jsou vyneseny konzolami s konkávně prohnutými spodními plochami. Chodník je na vnější straně opatřen železným zábradlím s devatenácti okrasně převýšenými úseky. Zábradlí je na koncích mostu zasazeno do čtverhranných sloupků se soklem a krychlovou, nízkým jehlanem zakončenou hlavicí. Další zábradlí vyplňuje volný prostor mezi sloupky na straně k vozovce. Vozovka na mostě je živičná, chodníky betonové se speciální protiskluzovou úpravou.

Železobetonový obloukový most přes Černovický potok v Soběslavi je velmi hodnotným a autenticky dochovaným příkladem dopravní technické stavby z počátku 20. století, který dokládá použití a využití nových konstrukcí jako je železobeton a nosné oblouky se zavěšenou mostovkou. Most má cenné architektonické kvality a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu. Most velmi dobře doplňuje a zhodnocuje historický intravilán města Soběslav.

https://www.pamatkovykatalog.cz/zelezobetonovy-obloukovy-most-ev-c-13520-2-12780670