Ratibořské Hory
Z kulturních zajímavostí dominují kostel sv. Vojtěcha, původně renesanční zámek, a venkovské usedlosti č.p. 18, 45 a 128.
Městečko Ratibořské Hory (Bergstadtl), které vzniklo před čtyřmi sty osmdesáti lety na severovýchod od husitského Tábora, bylo po několik staletí závislé na dolování. S ním vzkvétalo i upadalo.
Stručně z historie
V roce 1526 král Ludvík Jagellonský udělil bratrům Měděncům z Ratibořic a Podolí právo "dobývati, pavovati a propůjčovati" v obvodu půl míle kolem Ratibořic. Král si vyhradil přednostní právo na výkup drahých kovů, a to lot zlata za dvě kopy a hřivnu stříbra za tři a půl kopy.
Tímto privilegiem začala rozsáhlá hornická činnost oblasti Ratibořic, která obohatila místní krajinu o malebné ostrůvky hald zejména s lesní vegetací. Právě tyto haldy, živé důkazy dolování , jsou nádhernou ozdobou zdejší krajiny, kterou můžeme sledovat z výškových dominant, a to z Adamova vrchu, jehož vrchol je ve výšce 611 m.n.m., nebo z vrchu Homole, která leží nad přírodním parkem Polánka a její nadmořská výška je 666 m.n.m.
Informace z Národního památkového ústavu
Kostel sv. Vojtěcha
Kostel ze druhé poloviny 14. století byl přestavěn barokně do dnešní podoby v l. 1720-1722. Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem, sakristií a věží v západním průčelí má prosté fasády, cenné interiéry a konstrukce (klenby, podlahy, krovy).
Kostel byl postaven ve druhé polovině 14. století. Do dnešní podoby přestavěn v létech 1720 - 1722. Opraven v roce 1942.
Jednolodní orientovaná stavba s lodí obdélného půdorysu, na níž navazuje odsazené pravoúhlé kněžiště se sakristii. Na západní straně je před loď postavena třípatrová věž s cibulovou bání. Vstup do kostela na západní straně věže je sklenut segmentově. Všechna průčelí mají hladkou omítku. V lodi na severní a jižní straně se otevírají okna ve třech osách s půlkruhovým závěrem. Na jižní straně se v prostřední ose nalézá segmentově sklenutý vstup do kostela. Presbytář má na jižní straně okno s půlkruhovým závěrem. Ze severu na kněžiště navazuje sakristie, do které se dá vstoupit z východního průčelí. V jejím severním průčelí se nalézají v ose nad sebou dvě okna s rovným nadpražím. Východní průčelí presbytáře je hladké s trojúhelným štítem, který má konvexně - konkávní ramena.
Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči.
Kostel je významnou architektonickou dominantou obce. Původem středověký kostel obsahuje s velkou pravděpodobností značnou část původních stavebních konstrukcí - obvodové zdivo. Velmi hodnotná je především barokní přestavba a úprava kostela z první třetiny 18. století.
Zámek Ohrazenice
Počátky zámečku sahají do let 1780, kdy se jedná o renesanční jednopatrový zámek o dvou křídlech, bez výraznějších architektonických detailů. Zámek je neudržovaný, v havarijním stavu. K zámku náleželo hospodářské křídlo, které zaniklo, nedochovalo se.
Počátky zámečku jsou kolem do roku 1780 (dendrochronologická datace krovu určila datum smýcení stromů do let 1775/76).
Zámeček Ohrazenice se nachází na východním okraji Ratibořských Hor v sousedství zemědělského areálu, 10km severovýchodně od Tábora. Jde o patrový objekt, vystavěný v půdorysu ve tvaru písmene L, zakrytý mansardovou střechou. K zámku náleží i hospodářské budovy.
Památková ochrana se vztahuje na zámek půdorysného tvaru L.
Venkovská usedlost č.p. 45
Dům na severní straně náměstí byl postaven v první polovině 19. století na starších základech. Patrový dům na obdélném půdorysu má křídlový štít, fasády čelněny lizénovým rámem a štukovými poli. Dochované interiéry včetně zděných a dřevěných konstrukcí.
Objekt z 19. století. Sklepní prostory patrně starší.
Venkovská usedlost čp. 45 se nachází na severním okraji náměstí Ratibořských Hor 10 km severovýchodně od Tábora. Areál usedlosti je využíván pro zemědělské účely. Dochovaná klasicistní dispozice obytného stavení užívaného původně jako hospoda. Jižní fasáda objektu pojatá ve stylu selského baroka se slepým patrem nad bránou.
Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Dochovaná klasicistní dispozice obytného stavení užívaného původně jako hospoda. Jižní fasáda objektu pojatá ve stylu selského baroka se slepým patrem nad bránou. Dochované kamenné sklepy. Dochované podlahy, výplně otvorů. Kamenná ostění původních vstupů. Dochované svislé a vodorovné konstrukce s minimem adaptačních zásahů. Tato stavba plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2 a 42 o státní památkové péči.
Venkovská usedlost č.p. 18
Usedlost ve středu obce byla postavena na konci 18. století, úpravy v 19. století. Usedlost tvoří obytný dům s mansardovou střechou a hospodářské křídlo ve dvoře. V domě se dochovaly cenné konstrukce zděné i dřevěné (klenby, trámové stropy, podlahy).
Objekt z konce 18. století.
Venkovská usedlost čp. 18 se nachází při komunikaci II/137 Tábor- Ratibořské Hory - Mladá Vožice, v jižní části Ratibořských Hor cca 10 km od Tábora. Obytné stavení je dochováno v podobě z 19. století takřka beze změn.
Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Obytné stavení je dochováno v podobě z 19. století takřka beze změn. Dochovaná dispozice, svislé i vodorovné konstrukce včetně černé kuchyně. Zajímavé je napodobení mansardové střech námětky na krovu. Tato stavba plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2 a 42, o státní památkové péči.
Na YouTube
Prozkoumávačka: Ratibořské Hory-Zámecká ohraženice: : https://youtu.be/rRUgThRwRu8
