Původně gotický opevněný kostel ze 14. století, přestavěn v renesanci v 2. polovině 16. století. Jedná se o jednolodní kostel s pětibokým presbytářem, s věží na severu a s kaplí sv. Barbory na jihu. Cenné interiéry včetně konstrukcí (klenby, krovy).

Původně zřejmě opevněný gotický kostel je písemně doložen roku 1369 jako farní. Stavebně upraven ve 2. polovině 16. století. Tehdy byla provedena klenba presbytáře a dnes nezachovaná sgrafitová výzdoba omítek. V roce 1732 byla ke kostelu přistavěna centrální kaple sv. Barbory.

Kostel se hřbitovem se nalézá v horní části svažité návsi, západně od budovy zámku při hlavni cestě z Hrobů do Choustníku. Jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a sakristií v pod věží severní věže. Na severní straně lodi je připojena předsíň a schody na kruchtu. K jihovýchodnímu nároží lodi je přistavěna kaple sv. Barbory.

Kostel s areálem hřbitova odpovídají pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona č. 20/l987Sb. O státní památkové péči. Původem zřejmě ještě raně gotický kostel je významným dokladem osídlení a struktury farní správy na Táborsku. Kostel prošel také barokní úpravou, která dala stavbě a jejímu plášti konečnou podobu a zachovala se dodnes. Kostel je významným architektonickým a urbanistickým prvkem, který utváří urbanistický celek sídliště, stejně jako charakter vnitřní zástavby. Velmi pozoruhodná a cenná je také barokní centrální kaple Sv. Barbory s hodnotnými nástěnnými malbami v interiéru. Stavba je významným a dobře dochovaným příkladem církevního stavitelství několika století a slohů, které spolu vytvářejí vyvážený a hodnotný celek. Proto je nutné zachování každé jednotlivé Části, aby nedošlo k narušení celkové hodnoty a působení celku.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-markety-694354

Fara

https://www.pamatkovykatalog.cz/fara-678094

Opevnění tvrze

V obci Radenín se dochovaly zbytky středověkého opevnění původní tvrze - východní brána a bašta u čp. 2. Zbytky opevnění zámeckého areálu představují cenný doklad o urbanistickém vývoji obce s včleněným šlechtickým sídlem.

Ve skutečnosti původní středověké opevnění tvrze neurčitého stáří.

Dochované zbytky středověkého opevnění původní tvrze.

Zbytky opevnění zámeckého areálu představují cenný doklad o urbanistickém vývoji obce s včleněným šlechtickým sídlem. Celek se zámkem tvoří ojedinělý dobře zachovalý komplex. Barokní, klasicistně upravená, brána spolu s obdobně pojatou brankou spojující části zahrady p.č. 66/1 jsou doklady řídce dochované drobné architektury. Zbytky opevnění v obci Radenín tak odpovídají pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál.

https://www.pamatkovykatalog.cz/opevneni-tvrze-19405191

Pohřební hrobka Latourů

Obdélná hrobka s křídlovým štítem - hrobka Jindřicha Baillet - Latour - byla postavena v roce 1740 v pozdně barokním slohu. U kaple jsou situovány dvě sochy z první poloviny 18. století - sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka z Pauly.

Kaple zbudována v r. 1740, v roce 1870 k ní přeneseny sochy sv. Jana Nepomuckého (dat. 1727) a sv. Františka z Pauly (dat.1717) od budovy kostela. V roce 1879 zřízena před kaplí krypta, v níž pohřbeni členové rodiny Baillet de Latour, vlastníci radenínského panství (r. č. 4977). Patrně později (datum neznámé) oddělen pozemek kaple od pozemku hřbitova kolem kostela, a mezi těmito plochami zřízena místní komunikace. Náhrobní desky, upevněné na menze a predele oltáříku v kapli, patří těmto osobám: René, hrabě Baillet de Latour (+ 1886) Josef, hrabě Baillet de Latour (+1891) Jindřich, hrabě Baillet de Latour (+1899) Jindřiška, hraběnka Baillet de Latour, rozená Kolowrat-Krakowsky (+1902) Eugenia Marie Arnoštka, hraběnka Kolowrat-Krakowsky Liebstein, rozená Baillet de Latour (+1914) Helena, hraběnka Baillet de Latour, roz. Rieger von Riegershofen (+1928) Helena, hraběnka Baillet de Latour (+1932)

Hrobka Jindřicha Baillet - Latour je situována na nevelkém návrší s keřovým a stromovým osázením, na protilehlé straně ke kostelu sv. Markéty. V minulosti nebyla plocha ke kostelu přetnuta silnicí, plocha s kaplí byla součástí někdejšího hřbitova kolem kostela sv. Markéty. Po tomto zásahu se kaple ocitla na nízkém pahorku.

Hrobka s areálem a plastickou výzdobou je situována na pohledově významném místě obce a je součástí barokního celku s kostelem s. Markéty. Byla postavena v roce 1740 v pozdně barokním stylu a představuje typ drobné sakrální pietní architektury místního významu, která dotváří charakter obce. Plastická výzdoba je starší, standartní až průměrné kvality, sochy mohou být mladší než dokládá datace na kamenných soklech. Hrobka odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/pohrebni-hrobka-latouru-684250

Židovský hřbitov

Hřbitov s ohradní zdí a márnicí z 19. století byl založen ve druhé polovině 17. století. Na hřbitově je dochováno asi 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu (nejstarší náhrobky ze 30. let 18. století).

Židovský hřbitov vznikl ve druhé polovině 17. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 30. let 18. století. Po roce 1830 byl hřbitov rozšířen a v té době byla malá dřevěná márnice nahrazena větší márnicí postavenou z lomového kamene. K první devastaci hřbitova došlo na jaře krátce po nacistické okupaci, hřbitov chátral i dále po válce, kdy byly náhrobky povaleny, do márnice zatékalo a začala se rozpadat ohradní zeď hřbitova. Židovské osídlení v Radeníně je doloženo od počátku 17. století (nejstarší písemná zmínka z roku 1622 tu uvádí jednu židovskou rodinu 1622). Roku 1933 byla židovská obec v Radeníně pro malý počet členů zrušena a její obvod se stal součástí obvodu Židovské náboženské obce v Táboře. Malé ghetto bylo na severním okraji obce, 150 metrů severovýchodně od zámku.

Hřbitov se nachází na návrší asi 1,2 km severovýchodně od obce. Prostor hřbitova je vymezen ohradní zdí na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Na hřbitov se vstupuje brankou vlevo od márnice nebo širokými vraty umístěnými v průčelí a zadní straně márnice.

Židovský hřbitov v Radeníně je cennou kulturně historickou památkou. Představuje zásadní zdroj historických informací o židovském osídlení lokality, je významným dokladem z hlediska stavební historie a typologie židovských hřbitovů a cenným pramenem poznatků o specifickém výtvarném charakteru a typologii židovské funerální skulptury. Neopominutelnou, i když problematicky definovatelnou, součástí památkové hodnoty hřbitova je charakteristický a neobyčejně působivý genius loci, odrážející specifické společenské a přírodní procesy související se vznikem i postupným úpadkem židovského hřbitova v Radeníně. Hřbitov v Radeníně odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 odst 1. a, b, zák. Č. 20/l 987 Sb., (o statní památkové péči v platném znění). Předmětem památkové ochrany je hřbitov jako celek i jeho jednotlivé části ve svém vzájemném uspořádání, tvaru, povrchové úpravě i materiálové podstatě.

https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-674925

Gotický kostel byl postaven r. 1358, několikrát vyhořel r. 1596, 1666 a 1791, přestavován r. 1724 (věž a loď), obnoven r. 1828 po požáru. Jednolodní kostel s pětibokým presbytářem s opěráky a s věží má cenné exteriéry a interiéry (klenby).

1358 - kostel připomínán jako farní 1596 - kostel vyhořel 1666 - kostel vyhořel 1724 - přistavěna věž a upravena bd' 1791 - kostel vyhořel 1828 - kostel obnoven

Kostel stojí na místě bývalého hřbitova, při hlavni cestě uprostřed obce. Jednolodní kostel s pětibokým presbytářem, severní patrovou sakristií, lodí a západní věží.

Kostel se hřbitovem odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona Č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Kostel s areálem hřbitova je významným architektonickým a urbanistickým prvkem, který se uplatňuje v řadě pohledů na obec. Kostel vybudovaný na konci 14. století, v období krásného slohu je výjimečný svou bohatou a kvalitně zpracovanou kamenickou výzdobou. Jednotlivé Části kostela odlišného stáří byly sjednoceny jednoduchou, leč kvalitní barokní úpravou se segmentovými okny, která mají štukové šambrány protažené v rozích do tvaru uší. Velice významnou součástí je plocha bývalého hřbitova, která je na jižní a západní straně vymezena kamenným tarasem a komunikací. Na severní straně pak kamennou zdí.

Hřbitov zřízený pravděpodobně v 19. století je umístěn cca 600 m od zámku v Hrobech, nachází se při vedlejší cestě severovýchodně od obce. Hrobka v neogotickém stylu z roku 1899 stojí v zadní části hřbitova.

Hřbitov založen v průběhu 19. století, hrobka v zadní části datována rokem 1899.

19. století

Architektura kaple provedená z režných cihel a jemnozrnného pískovce spolu s erbem a rodovou devizou napovídá, že se jedná o hrobku šlechtického rodu, který vlastnil na přelomu 19. a 20. století rozlehlý zámecký areál v Hrobech. Nečetný detail a jemné provedení prozrazují, že hrobka byla zbudována podle kvalitního projektu dosud nezjištěného kvalitního soudobého architekta.

Kaple se hřbitovem odpovídají pojetí kulturní památky dle § 2 a § 42 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

https://www.pamatkovykatalog.cz/hrbitov-s-hrobkou-23931045