Myslkovice
Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.
K nejvýznamnějším myslkovickým památkám patří především zámek a židovský hřbitov.
Památky a zajímavosti
K památkám ve vsi patří zámek, Boží muka, křížek, památník a židovský hřbitov.
Zámek, jednokřídlý, jednopatrový, původní barokní zámek s parkem v pozadí stojí uprostřed obce při silnici. Během 19. století bylo průčelí zjednodušeno. V roce 1948 byl zámek zestátněn. Po r. 1989 přešel do vlastnictví bývalých majitelů, na zámku je nyní mj. restaurace.
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7315/myslkovice/pamatky-turistika/
Informace z Národního památkového ústavu
Zámek
Barokní zámek Myslkovice, přestavěný z původní pozdně gotické tvrze, na konci 17. století, další přestavby v 19. století. Jedná se o jednopatrový jednokřídlový zámek s věží na SV straně. Cenné exteriéry i interiéry včetně konstrukcí (klenby, trám.stropy)
Barokní jednokřídlový zámek z konce 17. století byl patrně postaven na místě pozdně gotické tvrze. Dnešní podoba je výsledkem pseudoslohové úpravy z 19. století. Roku 1877 koupil zámek hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné. V roce 1948 byl majetek rodu včetně zámku zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen, včetně zámku. V roce 2006 odkoupila zámek od Eugena Wratislava obec Myslkovice. Od roku 2006 probíhá postupná obnova a úprava celého areálu. K zámku náležel poměrně prostorný hospodářský dvůr, který se rozkládal severovýchodním směrem od zámku. Z hospodářského dvora se nedochovaly žádné budovy. Poslední křídlo bylo zbouráno v dubnu 2015.
Jednopatrový zámek je situován ve středu obce Myslkovice, na významném architektonickém a urbanistickém místě, uplatňuje se v dálkových pohledech od západu, přes místní Návesní rybník. Myslkovický zámek je obklopen parkem na severní, západní a jižní straně. JZ část parku je situována na vysokém kamenném tarasu, je ohraničena novým plotem a v západním rohu se nachází šestihranný altán.
Zámek Myslkovice, přestavěný z původní pozdně gotické tvrze, na konci 17. století s přestavbami v 19. století, je cenným a zajímavým příkladem zámku, který vykazuje památkovou hodnotu a vysoký stupeň autenticity převážně v interiéru. Hmotové uspořádání zámku a vnější vzhled jsou přirozeným stavebním vývojem objektu v průběhu 19. - 21. století. K památkovým hodnotám zámku patří zejména dochované historické konstrukce a architektonické prvky, jako jsou valené, plackové a segmentové klenby v přízemí a v patře, trámový strop v přízemí. Z hlediska památkovým hodnot nejvýznamnějším prostorem zámku je velký sál v prvním patře s dochovanou valenou klenbou s výsečemi a bohatě zdobenými hranami výsečí se zbytky polychromie. Zámecký areál tvoří významný historický celek a jeho památková hodnota je umocněna jeho původním historickým, urbanistickým a architektonickým umístěním v intravilánu obce Myslkovice. Památková ochrana se vztahuje na areál zámku, který odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-myslkovice-11117069
Židovský hřbitov
Hřbitov je situován asi 600 m SV směrem od obce, na odlehlém místě. Hřbitov byl založen před rokem 1750 a je zde cca 250 náhrobků. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z doby založení hřbitova. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.
Hřbitov byl založen před rokem 1750. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z doby založení hřbitova. Pohřby se zde konaly do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný. V obci byla od roku 1770 synagoga s rabínským domem (v roce 1963 zbořeny), od r. 1730 škola (dnešní čp. 90) špitál a mikve. První židovská rodina se usadila v Myslkovicích před rokem 1650. Židovská náboženská obec, která se ustavila ve druhé polovině 18. století, početně vzrostla na přelomu 18. a 19. století příchodem židovských rodin z Haliče. Pro neustále klesající počet členů židovské obce byla tato židovská obec roku 1921 zrušena a připojena k ŽNO v Soběslavi.
Židovský hřbitov mírně obdélného tvaru je situován odlehle, asi 600 m severovýchodním směrem od obce Myslkovice, na okraji místního lesa, při modře značené turistické trase. Hřbitov je ohraničen kamennou ohradní zdí a na východní straně je dochováno torzo obvodových stěn márnice. Rozloha hřbitova je 1024 m2. Na hřbitově se dochovala cca 250 náhrobků.
Židovský hřbitov je ojedinělou, zajímavou a cennou kulturně historickou památkou, jež je významným a pro starší dobu často jediným dokladem života židovské obce (zejm. nápisy na náhrobcích, které v době barokní tvoří zvláštní druh příležitostné hebrejské poezie). Hřbitov v Myslkovicích se nachází na typicky odlehlém místě severovýchodním směrem od obce, v blízkosti místního lesa. Dochoval se v původní rozloze s mnoha cennými náhrobky barokního a klasicistního typu, jejichž výzdoba patří k tradičním židovským uměním. Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Památková ochrana se vztahuje na celý areál hřbitova. Židovský hřbitov odpovídá pojetí kulturní nemovité památky podle § 2, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Historie
Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.
První písemná zmínka se datuje v roce 1367. "23. ledna Jeniš a Oldřich spolu s pány Rožmberskými a Kunešem z Přehořova dali tolik platu, aby mohl v Soběslavi druhý vikář neb střídník chován býti," píše se v kronikách. V roce 1415 připojil majitel panství rytíř Boček svou pečeť pod protest proti upálení mistra Jana Husa. V roce 1653 generální komise vizitační uvádí 16 rolníků a chalupníků, z toho "2 rolníci na živnosti zkažený a jeden rolnický grunt pustý". Od dob Dvořeckých z Olbramovic, kteří ves s tvrzí vlastnili do roku 1613, se myslkovické panství rozlohou neměnilo.
V letech 1666 až 1703 byla stará tvrz přestavěna na zámek.
V Sommerově topografii se nacházejí údaje o hospodářských poměrech v Myslkovicích, Sedlečku a Roudné včetně Janova. "Platících daň je 1504, z toho 63 izraelských rodin. Živnostmi jsou: po jedné pekař, vinopalník, sládek, řezník, sklenář, draslář a kolář, dále pět výčepníků piva, tři bednáři, sedm podomních obchodníků, dva kamnáři, tři zámečníci, dva mlynáři, tři kováři, osm krejčích, devět ševců, tři truhláři, dva hrnčíři a 16 tkalců. Navíc jeden ranhojič a jedna porodní bába, oba z Myslkovic." Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem. Kromě vyjedení přinesli vojáci také choleru. Roku 1877 koupil Myslkovice hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné a obec poprvé za 600 let přestala být sídlem vrchnosti. V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen, včetně zámku. V roce 2006 zámek obec od p. Wratislava odkoupila a postupně opravuje.
Židé
První písemná zmínka o Židech v Myslkovicích je z r. 1706, kdy se uvádí, že zde již žili před rokem 1650. Soběslav měla výsadu od Petra Voka z r. 1594, že nemusela Židy ve městě trpět, a proto se Židé usazovali na okolních šlechtických statcích, jako byly Myslkovice, Tučapy či Přehořev.
Nejdříve si Židé v Myslkovicích stavěli domky okolo Dolejšího rybníka, ale později, když jejich počet stoupal, začali si stavět v západní části vsi, které se dodnes říká "Židovna". Většina židovských domků je v přestavbách zachována dodnes.
Židovská obec se ustavila v druhé polovině 18.století. U Dolejšího rybníka byla postavena r. 1770 synagoga s připojeným rabínským domem, která sloužila svému účelu až do r. 1931 a pak byla ponechána svému osudu. Synagoga stávala na samém kraji rybníka, nyní zahrada domu č.65. Zpustlá synagoga byla zbořena r. 1963. Židovská škola je doložena již v r. 1730 (nynější č. 90). Škola byla v roce 1850 přemístěna do "Židoven". Špitál stál jižně od Dolejšího rybníka. Židovské lázně pro časté požáry několikrát měnily místo.
Největší příliv Židů byl za Vratislavů, Wiederspergů a Neveklovských, tj. v letech 1733-1860.
V roce 1706 byly ve vsi 3 rodiny, ale již v roce 1783 je tu 35 rodin, tj. včetně dětí 163 osob, a to zde nejsou započítány svobodné dospělé ženy, ovdovělé osoby bez dětí, různí dědečkové a babičky, děvečky, služky a různí pomocníci.
V roce 1850 žilo v Myslkovicích již 65 rodin, celkem 474 osob židovského vyznání z 978, což byla polovina tehdejšího počtu obyvatel vsi.
Židé se většinou zabývali podomním obchodem, obchodem se střižním zbožím, někteří jsou řezníci, prýmkaři, pekaři, vinopalníci a najdeme tu i trafikanta a učitele.
Po úplném zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem Rakousko-Uherské monarchie roce 1867, dochází k postupnému odchodu Židů do větších měst. V roce 1890 v Myslkovicích žilo již jen 71 osob židovského vyznání a v r. 1930 pouze 2 osoby.
Po zámku je v obci nejvýstavnější budovou jednopatrový dům lihovarníka Fischla, který stojí hned vedle zbytku lihovaru. Snadno jej nejdeme u Dolejšího rybníka. Lihovar s obytným domem postavil Žid Zikmund Doschl po r. 1800. Lihovar prosperoval a zaměstnával mnoho lidí z řad Židů, i místních sedláků, kteří prý líh vozili až do slunné Itálie, do Verony.
Na Fischlův lihovar přichází pohroma v podobě nedostatku vody, když mu vrchnost vypověděla dodávku vody z rybníka. Po marných pokusech zásobovat se vodou z vlastních studní, prodává lihovar majiteli panství, hraběti Vratislavovi a odchází z Myslkovic okolo r. 1890, což jenom urychlí odchod Židů z Myslkovic.
Pohromami, které významně poznamenaly židovskou obec, byla cholera, kterou do vsi zavlekli v r. 1866 pruští vojáci za prusko-rakouské války, a veliký požár v r. 1892, který zničil velkou část "Židovny".
V r. 1939 podléhalo nacistickým rasovým zákonům 9 osob a těmi se historie Židů v Myslkovicích uzavírá.
Po Židech tu zůstal židovský hřbitov, který byl založen před r. 1750. Najdete ho severně za vsí, za fotbalovým hřištěm u lesa. Na hřbitově jsou barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov je udržován obcí a paní Novotnou.
Na YouTube
Myslkovice video: https://youtu.be/0EZuH01QG2U
