Mladá Vožice
Mladá Vožice leží v údolí řeky Blanice, v Mladovožické pahorkatině. Na náměstí nad kostelem je gotická věž, jejíž kresbu má město ve znaku, nazývaná také zvonice nebo solnice.
V Mladé Vožici se narodil známý historik, genealog a heraldik August Sedláček (1843-1926). Jeho největším dílem, udivujícím dodnes svým rozsahem, dvacet let trvající pečlivou přípravou a také obrazy mnoha již neexistujících staveb, byla patnáctidílná publikace Hrady, zámky a tvrze království Českého.

Zámek
Zámek vznikl v letech 1570 až 1603. Jeho zakladatelem byl Václav Voračický z Paběnic. V současné době je zámek veřejnosti nepřístupný.
Posledním rodem, který obýval zámek v letech 1678 - 1945, byl rod Kuenburgů. Poté byl zámek znárodněn. Dnešnímu vzhledu předcházela renesanční podoba.
Kolem roku 1735 byl zámek barokně přestavěn a tuto tvář si zachoval dodnes.
Hranolová věž v Mladé Vožici - bývalá solnice
Věž z 15. století sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých minulého století i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.
Jedná se o jednu z nejstarších vožických staveb. O jejím vzniku existují dnes již jenom dohady. Zásluhu na tom, že byla postavena, mělo pravděpodobně zboření vožického hradu v roce 1425, kdy město přišlo o strážní místo, odkud by mohlo být varováno před blížícím se nebezpečím, hlavně požárem. Proto byla na vyvýšené místo uprostřed města postavena věžovitá stavba - hláska.
Aby byla využita celá stavba, bylo v jejím přízemí skladiště soli, jejíž prodej povolil městu Michal Španovský z Lisova v roce 1581. Nad tímto skladištěm byly teprve upravené místnosti pro radní síň a městské vězení. Dnešní podoba věže je výsledkem přestavby v roce 1904. V nejvyšším patře byl byt městského zřízence, který dohlížel na bezpečnost města. Po zániku dřevěné městské zvonice byly ve věži zavěšeny kostelní zvony. Vězení sloužilo do roku 1853, radnice do roku 1872, požární zbrojnice, která v přízemí nahradila sklad soli zde byla až do roku 1953.
Za zmínku stojí i to, že ve starobylé věži se prý po dobytí Vožice ubytoval roku 1420 sám Jan Žižka.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hranolova-vez-v-mlade-vozici-byvala-solnice
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Kaple oválného půdorysu je zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Postavit ji dal zhruba v polovině 17. století tehdejší držitel vojenského panství Krištof Karel Přehořovský z Kvasejovic.
Cesta ke kapli, na níž jsou zastávky křížové cesty, vede úbočím hory k východnímu prostranství pod kaplí, kde jsou tři velké kříže, jako na Kalvárii. V západním směru od kaple je ve skále jeskyně s Božím hrobem. Ke kapli se přistupuje od západu po 32 kamenných schodech.
Klasicistní oltář je ozdoben obrazem nanebevzetí Panny Marie. Obraz je v pozlaceném rámu a po jeho stranách v mezisloupí stojí dva pískovcové pomníky. V zákristii kaple byly objeveny podpisy ministrantů a řemeslníků. Nejstarší je z roku 1801.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kaple-nanebevzeti-panny-marie-v-mlade-vozici
Kostel sv. Martina
Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. Kostel má dvě věže, po pravé straně lodi je kaple sv. Barbory, patronky horníků.
Jedná se o barokní stavbu, která je průčelím a hlavním vchodem obrácena k náměstí, má dvě věže. Před vchodem do sakristie je umístěna zdobená kazatelna. Na konci lodi je kruchta, na níž jsou varhany.
Do kaple byl zazděn i zdobený mramorový náhrobní kámen Václava Voračického z Paběnic. Nad hlavním oltářem býval obraz od vynikajícího malíře Josefa Berglera z Pasova, který zobrazuje umírajícího Krista na kříži.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-sv-martina-v-mlade-vozici

Informace z Národního památkového ústavu
Zámek
Renesanční zámek byl postaven v l. 1570-1603 za Michala Španovského z Lisova. Současná podoba zámku z pozdně barokní přestavby z l. 1790-1794 za Františeka Ferdinanda Küenburga. Areál zámku doplňuje terasovitá zahrada z konce 18. století. Cenné interiéry
Nejstarší předchůdce dnešního zámku vznikl brzy po r. 1548, kdy Vožici získali Voračičtí z Paběnic a usídlili se zde, protože neměli jiné sídlo. Pozůstatkem první etapy výstavby zámku jsou např. renesanční klenby v zadní části levého křídla v přízemí. Předpokládá se, že renesanční zámek vznikal již ve větším rozsahu, podobném dnešnímu. R. 1678 získal vožický zámek František Ferdinand, říšský hrabě z Khuenburgu, císařský komorník a kanovník v Salcburku a Passově, později arcibiskup pražský. Je pravděpodobné, že měl zájem na zhodnocení sídla, které bylo zřejmě jeho nejreprezentativnějším majetkem v Čechách. Do přelomu 17. a 18. století je kladena barokní přestavba, jejíž autorem mohl být G.B.Perti. Vrcholně barokní přestavba pak probíhala zřejmě před výstavbou kostela v r.1764. Během barokních přestaveb byla realizována dispozice přízemí se zachovalými vstupy, monumentální vstupním prostorem, s navazujícím schodištěm v pravém nároží a se sálem předků v patře. V levém křídle navazovaly na sál hraběcí komnaty s kaplí. Do zadního křídla bylo vloženo nové tříramenné schodiště a za ním salla terena. Při vrcholně barokní přestavbě byla zřejmě přeorganizována zahrada a vybudována terasa při SZ průčelí zámku, která byla pravděpodobně architektonicky řešenou zahradou. Další doložené úpravy zámku pocházejí z let 1813-24. V 19. století bylo v důsledku zanedbané údržby nutné přestavět hlavní sál a s ním i průčelí středu předního křídla. Současně byly vloženy četné příčky dělící původně jednotné prostory. Celý objekt byl pokryt dvojitou taškovou krytinou, opraveny stropy, krovy. Další oprava následovala v letech 1934-1944. R.1947 byl v konfiskovaném Khuenburgském zámku umístěn podnik KOH-I-NOOR, v r. 1950 byl témuž podniku přidělen zámek spolu se zahradou (okrasnou částí) do vlastnictví. Větší část zahrady (její užitkovou část) získalo město. Během továrního provozu v zámku došlo k mnoha adaptacím (např.zřízení ústřední vytápění), které byly provedeny necitlivě a spolu s vlivem technologie poškodily konstrukce, zvláště pak stropy. Byly opraveny a zesíleny klenby a trámové stropy posíleny ocelovými nosníky. V r. 1987 byl proveden stavebně-historický průzkum (doplněn v r. 1992). R. 1989 prodal KOH-I-NOOR zámek akciové společnosti Dialog. Během roku 1991 byla rekonstruována dešťová kanalizace, kolem obvodových zdí provedeny drenáže a provedena chemická sanační clona. Dále byly odstraněny omítky a podlahy zasažené provozem a odstrojeny truhlářské výrobky a byla rozebrána dochovaná kachlová kamna. V květnu r.2001 byl zámek prodán firmám PEZOS,s.r.o. a SKYWALKER,s.r.o.
Zámek je situován na SV straně náměstí, od kterého je oddělen parčíkem. Pohledově se uplatňuje spolu s vedle stojícím děkanským kostelem jako dominanta náměstí. Čtyři křídla budovy vymezují obdélníkové nádvoří. Přední křídlo je jednopatrové, ostatní křídla dvoupatrová. Sedlové střechy bočních a zadního křídla jsou ve stejné výškové úrovni, střechy bočních křídel jsou v přední fasádě ukončeny valbami a střecha předního křídla k nim dobíhá v nižší úrovni. Původně svažitý terén je upraven několika opěrnými zdmi do teras. Zahrada sestává z několika částí, hlavní část je za zámkem.
Význam
mladovožického zámku v kontextu české architektury doby baroka nebyl
dosud doceněn. Kromě objektu samého je ceněna též jeho zásadní
urbanistická role vzhledem k přilehlému náměstí. Neobvyklá je barokní
terasa.
Významnými prvky jsou klenby všech podlaží, štuková a malovaná dekorace
stěn a stropů, barokní dřevěné dveře (uskladněny), vjezdová dřevěná
vrata, kovaná zábradlí balkónu a schodišť.
https://pamatkovykatalog.cz/zamek-690866
Kostel Nanebevzetí P. Marie a křížová cesta
Raně barokní kostel vystavěn r. 1646 Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic na troskách bývalého královského hradu. Kostel rozšířen r. 1827 o loď. Areál doplňuje kamenné přístupové schodiště a pozdně klasicistní křížová cesta se zděnými kapličkami.
Kostel postaven v roce 1646 na místě hradu zbořeného v husitských válkách, v roce 1827 doplněn válcovým presbytářem. Kapličky zastavení křížové cesty pozdně klasicistní s obrázky ze 2. poloviny 90. let XX. století. Jednotlivá zastavení byla opravována v roce 1975 a 2001.
Kostel se souborem zastavení křížové cesty se nachází na tzv. Hradním vrchu u Mladé Vožice. Tvoří významnou urbanisticko - krajinářskou dominantu.
Kostel a areál křížové cesty odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona č. 20/1987 sb. o státní památkové péči. Kostel svou polohou na návrší nad městem vytváří významnou krajinou a architektonickou dominantu pozorovatelnou ze širokého okolí. Samotný kostel a křížová cesta jsou svědky lidové zbožnosti ke cti utrpení Ježíše Krista. Areál kostela je významným dokladem historie osídlení na území města, nebot' vznikl na místě zaniklého středověkého hradu. Kostel je významným příkladem raně barokní architektury ve městě.
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-p-marie-a-krizova-cesta-677442Fara
Budova fary byla postavena v roce 1666, což dokládá místopisná literatura. Současná podoba fary pochází z barokní přestavby z r. 1766. Cenný interiér včetně dochované dispozice, konstrukcí a prvků (klenby, štuková zrcadla, dveře).
Podle místopisné literatury byla fara postavena v roce 1666. Její nynější podobu vytvořila barokní přestavba z roku 1766. Je patrné, že drobných stavebních úprav bylo několik. Poslední úpravy proběhly v roce 1998 (výměna krytiny) a v roce 2000 (výměna oken, nové vodoinstalace, kanalizace, úprava a nová sociální zařízení, bourání a stavba příček).
Fara je umístěna za kostelem sv. Martina , vedle školy. Vpravo navazuje na přední průčelí ohradní zeď se zaklenutou bránou, vjezdem do dvora. Po obou stranách přístupové cesty k objektu jsou předzahrádky ohrazené nízkou zídkou z keramických tvarovek. Ve dvoře jsou situovány dvě hospodářské budovy. Za budovami je ovocný sad.
Objekt fary v Mladé Vožici je významnou památkou barokní architektury svého typu. Je představitelem pro baroko typického uspořádání jak exteriéru a interiéru samotné budovy fary, tak přiléhajících ploch - vjezd do dvora s hospodářskými budovami. Památkově zvlášť cenné jsou klenby ve sklepě a přízemí a štuková zrcadla stropů 1. patra. Památková ochrana se vztahuje na celý areál fary. Areál fary čp. 21 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. o státní památkové péči.
https://pamatkovykatalog.cz/fara-685238
Měšťanský dům č.p. 186
Dům postavený ve druhé polovině 18. století s mansardovou střechou má dochované barokní průčelí se štukovými prvky.
Měšťanský dům čp. 186 pochází z druhé poloviny 18. století. Je součástí komplexu novějších budov. Dříve v něm býval hotel Pilát (v přízemí lokál a kuchyně, v patře pokoje). V roce 1960 přešel do vlastnictví státu. Vzhledem k jeho velké zchátralosti a nutnosti vyřešit problémovou komunikaci kolem domu se uvažovalo o jeho demolici, bylo žádáno o zrušení památkové ochrany. Demolice nebyla povolena, v přízemí byl ale v roce 1968 zřízen průchod pro pěší. Tento zásah vyvolal rozsáhlou rekonstrukci. Byly zasypány sklepy, provedeny nové podlahy, ve velké části přízemí byly provedeny nové stropy z železobetonových stropních desek do ocelových nosníků (dříve zčásti klenby, zčásti stropy rovné dřevěné), byla vyměněna okna (v části do dvora upraveny okenní otvory a osazeny typizované výplně), vyměněna střešní krytina a opravena fasáda. V přízemí byly zřízeny dva byty a v patře také dva. Další rekonstrukce proběhla v roce 1999. Byl zrušen průchod domem. Restaurován kamenný portál hlavního vstupu do domu, osazeny nové vstupní dveře (v hlavním vchodu a novém vchodu v severním průčelí), opravena okna a fasáda, vyměněna tašková krytina. Navazující kolmé křídlo domu ve dvoře bylo přistavěno později a v roce 1960 bylo spolu se starší částí radikálně přestavěno (nové stropy, podlahy, okenní a dveřní otvory, nástavba patra nad polovinou domu, nový krov)
Řadový patrový dům na půdorysu písmene "L" s kolmým křídlem ve dvoře je na pravé boční straně vysazen jako nárožní. Je propojen se sousedním objektem a objektem ve dvoře. Je situován v centru města, při pravé straně ulice vedoucí z náměstí směrem na Tábor - Padov, poblíž hlavního Žižkova náměstí. Hlavní průčelí je pětiosé, boční trojosé. Budova má prostý sokl. Průčelí je členěno kordonovou římsou mezi přízemím a patrem, profilovanou podstřešní římsou a mělkými pilastry. Okenní otvory jsou lemovány stuhovými šambránami s uchy se zdůrazněním hlavních klenáků, v parapetech patra jsou vykrajovaná pole se zdobnými motivy uprostřed. Nad okny patra jsou ozdobné římsy. Vchod ve střední ose má kamenný barokní portál s tordovanými čtvrtsloupky po stranách.
Měšťanský dům čp. 186 je jednou z dominant městečka. Svoji významnou urbanistickou roli má kvůli své poloze v centru, poblíž historických budov na náměstí. Je nejstarším zachovaným měšťanským domem ve městě a zároveň jedinou památkou civilní barokní architektury ve městě. Ceněna je zvláště bohatá štuková výzdoba fasád a dochovaná části barokního krovu. Dům čp. 186 tedy odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči.
https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-19236825
Zvonice
Věž byla postavena po zboření královského hradu r. 1425, na počátku 20. století opravena v pseudogotickém slohu. Věž s dlátovou střechou má pseudogotické fasády, v interiéru dochovány zděné a dřevěné konstrukce a prvky (klenby, trámové stropy, portály).
Věž byla postavena po zboření královského hradu r.1425. Její hlavní účel byl pravděpodobně reprezentační. V přízemí bylo umístěno skladiště soli, nad ním radní síň a vězení a nejvýše byla místnost pro strážce (požární bezpečnost). Později byly v nejvyšší části umístěny zvony (když se rozpadla nedaleko stojící zvonice). Radní síň sloužila svému účelu do roku 1872. V přízemí byla později až do roku 1953 hasičská zbrojnice. Roku 1905 a 1955 byla věž upravena v duchu romantické gotiky. V letech 1991-2 byla provedena poslední oprava - statické zajištění objektu ocelovými táhly, rekonstrukce okenních a dveřních otvorů, náhrada venkovního ocelového schodiště do 1.patra za zastřešené dřevěné, fasáda. V současnosti je využíváno pouze přízemí věže jako garáž Mě Ú a potom 3. patro, kde jsou umístěny zvony.
Zvonice je vedle zámku a kostela další dominantou náměstí. Od JV průčelí kostela sv. Martina je oddělena úzkou uličkou, přední průčelí zvonice a kostela jsou v téměř jedné rovině (zvonice trochu předstupuje). Exteriér Objekt zvonice je věž zhruba čtvercového půdorysu, z kamenného masivního zdiva. Má dlátovou střechu krytou bobrovkami. Úprava fasád je novogotická. V nadpraží segmentového portálu v přední stěně je umístěn znak města. Vzadní stěně je v 1. patře kamenný profilovaný portálek, přístupný dřevěným pavlačovým schodištěm. Okenní otvory v 1. patře mají dekorativní výplně z barevných skel zasklených do olova. Druhé patro je odděleno profilovanou kamennou římsou. Okenní otvory druhého patra jsou zaklenuty lomeným obloukem s kamenným profilovaným ostěním. Parapety jsou dekorovanými slepými kružbami s kvadriloby. Po stranách oken jsou erbovní štítky. Korunní římsa je kamenná, dvakrát vyžlabená, s kamennými chrliči v rozích.
Objekt
je chráněn jako jediný pozůstatek pozdně gotické architektury ve městě.
Významná je i jeho urbanistická role - jedna z dominant náměstí. Cenná
je zachovaná valená klenba s výsečemi v přízemí a lomené okenní otvory s
profilovaným kamenným ostěním a parapety zdobenými slepými kružbami s
kvadriloby.
Zvonice odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O
státní památkové péči.
https://pamatkovykatalog.cz/zvonice-19231035
Kostel sv. Martina
Barokní kostel z let 1790-94 postaven na místě staršího, zmiňovaného již r. 1348, opravy a úpravy v 19. století. Jde o jednolodní kostel s polokruhovým závěrem, s kaplemi a věžemi. Exteriér a interiér barokní, dochovány konstrukce a prvky.
1581 - na místě staršího kostela započat stavba nynějšího kostela. 1764 - kostel přestavěn, tehdy vznikl presbytář, zadní část lodi a položeny základy věží. Stavba zůstala nedokončena. 1794 - započata dostavba kostela. 1797 - kostel dokončen. 1900 - kostel obnoven 1929 - kostel obnoven
Kostel se nalézá vedle zámku v jihovýchodní části náměstí, které se svažuje k severu. Prostor bývalého hřbitova je na západní a severní straně vymezen kamenným tarasem, který vyrovnává znatelné klesání terénu kolem kostela. Jednolodní kostel s půlkruhově ukončeným presbytářem má po stranách kněžiště připojen pár kaplí s oratořemi a třetí ze severní strany lodě. Na jižní straně lodi je připojena pětiboká kaple a nízký přístavek sakristie. Jednolodní kostel s půlkruhově ukončeným presbytářem má po stranách kněžiště připojen pár kaplí s oratořemi a třetí ze severní strany lodi. Na jižní straně lodi je připojena pětiboká kaple a nízký přístavek sakristie.
Presbytář s kaplemi - půlkruhově ukončené kněžiště má sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechu, která nese na vrcholu zvoničku s cibulovou střechou. Plášť kněžiště je členěn sdruženými páry pilastrů a půlkruhově sklenutá okna rámují štukové šambrány s ušima a s vrcholovým klenákem. Na severní a jižní straně kněžiště vystupuje hmota obdélných kaplí s oratořemi v patře. Tyto části kostela mají sedlové střechy s námětky postavené kolmo k podélné ose kostela. V přízemí se na východní straně obou kaplí nachází jeden kamenný portál s ušima a na jižní a severní straně pak kruhové okno se šambránou. V patře se v průčelí otevírá vždy jedno se stlačeným záklenkem a po obvodu lemované pak štukovou šambránou s volutovýma ušima a prostou suprafenestrou se středním klenákem. Při nárožích vystupují na fasádě sdružené páry pilastrů.
Loď - obdélná loď nese sedlovou střechu s námětky. Na jižní straně při styku s kněžištěm je připojen nízký objekt sakristie s valbovou střechou s námětky. Na jižní straně sakristie se otevírá kruhové okno. Blíže k západnímu průčelí vystupuje zjižního průčelí lodi pětiboká kaple se zvonovým tvarem střechy. Na jihozápadní a jihovýchodní stěně se otevírá malé segmentové okénko. Interiér kaple je sklenut valenou klenbou s kápěmi Na hladké jižní stěně lodi se otevírá jedno obdélné okno se stlačeným záklenkem a nad pětibokou kaplí se otevírá nika s lomeným záklenkem. Uprostřed severní stěny lodi vystupuje výrazný rizalit ukončený věží s cibulovou bání. Rizalit má v přízemí obdélný portál s kamenným ostěním a nad ním se otevírá půlkruhově sklenuté okno. Krajní rizality a úseky zdi mezi nimi otevírá vždy jedno obdélné okno se stlačeným záklenkem a štukovou šambránou. Severní průčelí s třemi rytmicky vystupujícími rizality, z nichž třetí je zdůrazněn věží, tak bylo architektonicky ztvárněno jako druhé hlavní a pohledové průčelí kostela pro spodní část náměstí a prostor před zámkem. Západní, šířkově rozvedené průčelí, je širší než rozměry navazující lodi. Trojosé průčelí má střední část zdůrazněnu půlkruhově vrcholícím štítem s volutami na bocích. Uprostřed štítu je malé obdélné okno se stlačeným záklenkem a štukovou šambránou. Valbové štíty bočních rizalitů navazují kolmo na sedlovou střechu lodi, tak, že jejich hřebeny vytvářejí v západní části v půdorysu písmeno T. Střední, vstupní rizalit má kamenný obdélný portál se štukovou šambránou a supraportou. Nad hlavním vstupem se na ose otevírá obdélné okno se stlačeným obloukem. Okno je po obvodu rámováno štukovou paspartou s výrazným klenákem ve vrcholu. V bočních rizalitech nacházíme vždy jedno menší slepé okno se stlačeným obloukem a prostou štukovou šambránou. Průčelí je rozděleno pilastry na třetiny, které v přízemí spojuje sokl a v horní části výrazně členěná korunní římsa.
Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona Č. 20/ĺ 987Sb. O státní památkové péči. Kostel je dominantním architektonickým a urbanistickým prvkem, který ovládá a spoluvytváří prostor náměstí. Rozbor fasád prokázal, že stavba má dvě architektonicky a výrazově rovnocenná průčelí - západní vstupní a severní s třemi rizality a střední věží proti zámku. Tuto výtvarnou koncepci kostela na svažitém kopci z větší části zakrývají a potlačují vzrostlé stromy. Při pohledu na výraz a uspořádání náměstí by bylo potřeba změnit rozsah a umístění zeleně, která by měla být z prostoru alespoň částečně odstraněna a naopak nová vysazena ve spodní části náměstí, aby tak bylo omezeno rušivé působení strohých a nehodnotných objektů na severní straně náměstí - obchodní dům s potravinami a objekt s pohostinstvím. Kostel je příkladem velice kvalitní barokní architektury, která působí jak svou celkovou kompozicí a rozvržení hmot, tak i detailem výzdoby na fasádách.
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-martina-19925774
Kostel sv. Mikuláše se hřbitovem
Raně barokní kostel z pol. 17. století stojí na místě staršího zchátralého kostela ze 14. století. Přestavby a opravy v polovině 19. století. Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem má prosté fasády, bez členění. Areál doplňuje hřbitov s márnicí a zdí
Kostel postaven v roce 1648. Na jeho místě stával kostelík již ve 14. století. První zmínka o kostele je z roku 1368, kdy se uvádí jako filiální. Postupem času kostel chátral, jak o tom dokládá třeba zpráva z roku 1661, opravy se však dočkal až roku 1814 a poté v roce 1821.
Kostel se hřbitovem se nacházejí mimo zastavěnou oblast severně od města Mladá Vožice. Jednolodní kostel stojí na hřbitově obehnaném zdí s bránou situovanou v jeho JV části.
Kostel se hřbitovem odpovídají pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona Č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Architektura kostela společně se hřbitovem tvoří významný architektonický prvek v krajině při přístupové komunikaci k Mladé Vožici. Původem středověký kostel dokládá strukturu a rozložení farní správy v době svého vzniku. Architektura je hodnotná nejen jako celek, ale i svými detaily jako doklad sakrální architektury poloviny 17. století.
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-se-hrbitovem-687434
Socha sv. Václava
Socha sv. Václava na architektonizovaném podstavci s bronzovou deskou je datována do konce 19. století. Socha světce v nadživotní velikosti je provedena v tradičním zobrazení. Socha tvoří urbanistický prvek obce.
Datace 1897.
Socha Sv. Václava je umístěna na pohledově exponovaném místě cca ve středu trojúhelníkového prostranství s parkovou úpravou při ulici Václava Vaniše. V pozadí sochy zástavba s obchodním domem Jednota a hotelem. Socha v nadživotní velikosti je umístěna na hranolovém, směrem vzhůru se zužujícím podstavci s masivní základnou. Socha světce v kontrapostu, s pravou nohou v koleni pokrčenou. Hlava s ušlechtilými klasickými rysy hledí zpříma kupředu. Obličej je rámovaný krátkým, do trojúhelníku zastřiženým plnovousem a polodlouhými rovnými vlasy. Na hlavě má světec knížecí čapku. Pravou ruku má položenou na hrudi ' v ohbí lokte svírá žerď zlaceného praporce. Levou rukou přidržuje ozdobně tvarovaný štít se zemským symbolem - orlicí. Je oděný jako český kníže do kroužkové košile a přepásané tuniky, po levém boku má zavěšený meč. Přes ramena má přehozený plášť, sepnutý sponou na levém rameni. Na nohou má boty s překříženými řemínky.
Podstavec je sestaven z žulových kamenných bloků ' spojených maltou. Na přední straně podstavce je ve středu vsazena bronzová deska s majuskulním nápisem : " SVATY VACLAVE-VEJVODO ČESKÉ ZEMĚ-NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM" nad tímto textem v odsazení: SVÉ RODNÉ OBCI-VĚNUJE KAVKA-KOM. RADA A ŘEDITEL-ZÁLOŽNY VINOHRADSKÉ,, Podstavec zakončen širokou profilovanou římsou s přesahem. na ní na 3x odstupněném soklu socha Sv. Václava. Podstavec je sestaven z žulových kamenných bloků ' spojených maltou. Na přední straně podstavce je ve středu vsazena bronzová deska s majuskulním nápisem : " SVATY VACLAVE-VEJVODO ČESKÉ ZEMĚ-NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM" nad tímto textem v odsazení: SVÉ RODNÉ OBCI-VĚNUJE KAVKA-KOM. RADA A ŘEDITEL-ZÁLOŽNY VINOHRADSKÉ,, Podstavec zakončen širokou profilovanou římsou s přesahem. na ní na 3x odstupněném soklu socha Sv. Václava.
Socha v kvalitním klasicizujícím provedení je umístěna na exponovaném místě jedné z hlavních komunikací v Mladé Vožici a tvoří výraznou dominantu před zástavbou historizujících a komerčně využívaných budov ( obchodní dům, hotel). Je dokladem zemského patriotismu, který byl po staletí spojený s úctou k tomuto světci. Pomník odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Na webu
- https://www.mu-vozice.cz/
- https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?h=Mlad%C3%A1+Vo%C5%BEice&chranenoTed=1&hlObj=1&fulltext
- https://www.visittabor.eu/vylet/mesto-mlada-vozice
- https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/oblasti/toulava/mlada-vozice
- https://www.hrady.cz/hrad-mlada-vozice
- https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/6906/mlada-vozice/

