Dům postavený ve druhé polovině 18. století s mansardovou střechou má dochované barokní průčelí se štukovými prvky.

Měšťanský dům čp. 186 pochází z druhé poloviny 18. století. Je součástí komplexu novějších budov. Dříve v něm býval hotel Pilát (v přízemí lokál a kuchyně, v patře pokoje). V roce 1960 přešel do vlastnictví státu. Vzhledem k jeho velké zchátralosti a nutnosti vyřešit problémovou komunikaci kolem domu se uvažovalo o jeho demolici, bylo žádáno o zrušení památkové ochrany. Demolice nebyla povolena, v přízemí byl ale v roce 1968 zřízen průchod pro pěší. Tento zásah vyvolal rozsáhlou rekonstrukci. Byly zasypány sklepy, provedeny nové podlahy, ve velké části přízemí byly provedeny nové stropy z železobetonových stropních desek do ocelových nosníků (dříve zčásti klenby, zčásti stropy rovné dřevěné), byla vyměněna okna (v části do dvora upraveny okenní otvory a osazeny typizované výplně), vyměněna střešní krytina a opravena fasáda. V přízemí byly zřízeny dva byty a v patře také dva. Další rekonstrukce proběhla v roce 1999. Byl zrušen průchod domem. Restaurován kamenný portál hlavního vstupu do domu, osazeny nové vstupní dveře (v hlavním vchodu a novém vchodu v severním průčelí), opravena okna a fasáda, vyměněna tašková krytina. Navazující kolmé křídlo domu ve dvoře bylo přistavěno později a v roce 1960 bylo spolu se starší částí radikálně přestavěno (nové stropy, podlahy, okenní a dveřní otvory, nástavba patra nad polovinou domu, nový krov)

Řadový patrový dům na půdorysu písmene "L" s kolmým křídlem ve dvoře je na pravé boční straně vysazen jako nárožní. Je propojen se sousedním objektem a objektem ve dvoře. Je situován v centru města, při pravé straně ulice vedoucí z náměstí směrem na Tábor - Padov, poblíž hlavního Žižkova náměstí. Hlavní průčelí je pětiosé, boční trojosé. Budova má prostý sokl. Průčelí je členěno kordonovou římsou mezi přízemím a patrem, profilovanou podstřešní římsou a mělkými pilastry. Okenní otvory jsou lemovány stuhovými šambránami s uchy se zdůrazněním hlavních klenáků, v parapetech patra jsou vykrajovaná pole se zdobnými motivy uprostřed. Nad okny patra jsou ozdobné římsy. Vchod ve střední ose má kamenný barokní portál s tordovanými čtvrtsloupky po stranách.

Měšťanský dům čp. 186 je jednou z dominant městečka. Svoji významnou urbanistickou roli má kvůli své poloze v centru, poblíž historických budov na náměstí. Je nejstarším zachovaným měšťanským domem ve městě a zároveň jedinou památkou civilní barokní architektury ve městě. Ceněna je zvláště bohatá štuková výzdoba fasád a dochovaná části barokního krovu. Dům čp. 186 tedy odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči.

https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-19236825

Zvonice

Věž byla postavena po zboření královského hradu r. 1425, na počátku 20. století opravena v pseudogotickém slohu. Věž s dlátovou střechou má pseudogotické fasády, v interiéru dochovány zděné a dřevěné konstrukce a prvky (klenby, trámové stropy, portály).

Věž byla postavena po zboření královského hradu r.1425. Její hlavní účel byl pravděpodobně reprezentační. V přízemí bylo umístěno skladiště soli, nad ním radní síň a vězení a nejvýše byla místnost pro strážce (požární bezpečnost). Později byly v nejvyšší části umístěny zvony (když se rozpadla nedaleko stojící zvonice). Radní síň sloužila svému účelu do roku 1872. V přízemí byla později až do roku 1953 hasičská zbrojnice. Roku 1905 a 1955 byla věž upravena v duchu romantické gotiky. V letech 1991-2 byla provedena poslední oprava - statické zajištění objektu ocelovými táhly, rekonstrukce okenních a dveřních otvorů, náhrada venkovního ocelového schodiště do 1.patra za zastřešené dřevěné, fasáda. V současnosti je využíváno pouze přízemí věže jako garáž Mě Ú a potom 3. patro, kde jsou umístěny zvony.

Zvonice je vedle zámku a kostela další dominantou náměstí. Od JV průčelí kostela sv. Martina je oddělena úzkou uličkou, přední průčelí zvonice a kostela jsou v téměř jedné rovině (zvonice trochu předstupuje). Exteriér Objekt zvonice je věž zhruba čtvercového půdorysu, z kamenného masivního zdiva. Má dlátovou střechu krytou bobrovkami. Úprava fasád je novogotická. V nadpraží segmentového portálu v přední stěně je umístěn znak města. Vzadní stěně je v 1. patře kamenný profilovaný portálek, přístupný dřevěným pavlačovým schodištěm. Okenní otvory v 1. patře mají dekorativní výplně z barevných skel zasklených do olova. Druhé patro je odděleno profilovanou kamennou římsou. Okenní otvory druhého patra jsou zaklenuty lomeným obloukem s kamenným profilovaným ostěním. Parapety jsou dekorovanými slepými kružbami s kvadriloby. Po stranách oken jsou erbovní štítky. Korunní římsa je kamenná, dvakrát vyžlabená, s kamennými chrliči v rozích.

Objekt je chráněn jako jediný pozůstatek pozdně gotické architektury ve městě. Významná je i jeho urbanistická role - jedna z dominant náměstí. Cenná je zachovaná valená klenba s výsečemi v přízemí a lomené okenní otvory s profilovaným kamenným ostěním a parapety zdobenými slepými kružbami s kvadriloby. Zvonice odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.

https://pamatkovykatalog.cz/zvonice-19231035

Kostel sv. Martina

Barokní kostel z let 1790-94 postaven na místě staršího, zmiňovaného již r. 1348, opravy a úpravy v 19. století. Jde o jednolodní kostel s polokruhovým závěrem, s kaplemi a věžemi. Exteriér a interiér barokní, dochovány konstrukce a prvky.

1581 - na místě staršího kostela započat stavba nynějšího kostela. 1764 - kostel přestavěn, tehdy vznikl presbytář, zadní část lodi a položeny základy věží. Stavba zůstala nedokončena. 1794 - započata dostavba kostela. 1797 - kostel dokončen. 1900 - kostel obnoven 1929 - kostel obnoven

Kostel se nalézá vedle zámku v jihovýchodní části náměstí, které se svažuje k severu. Prostor bývalého hřbitova je na západní a severní straně vymezen kamenným tarasem, který vyrovnává znatelné klesání terénu kolem kostela. Jednolodní kostel s půlkruhově ukončeným presbytářem má po stranách kněžiště připojen pár kaplí s oratořemi a třetí ze severní strany lodě. Na jižní straně lodi je připojena pětiboká kaple a nízký přístavek sakristie. Jednolodní kostel s půlkruhově ukončeným presbytářem má po stranách kněžiště připojen pár kaplí s oratořemi a třetí ze severní strany lodi. Na jižní straně lodi je připojena pětiboká kaple a nízký přístavek sakristie.

Presbytář s kaplemi - půlkruhově ukončené kněžiště má sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechu, která nese na vrcholu zvoničku s cibulovou střechou. Plášť kněžiště je členěn sdruženými páry pilastrů a půlkruhově sklenutá okna rámují štukové šambrány s ušima a s vrcholovým klenákem. Na severní a jižní straně kněžiště vystupuje hmota obdélných kaplí s oratořemi v patře. Tyto části kostela mají sedlové střechy s námětky postavené kolmo k podélné ose kostela. V přízemí se na východní straně obou kaplí nachází jeden kamenný portál s ušima a na jižní a severní straně pak kruhové okno se šambránou. V patře se v průčelí otevírá vždy jedno se stlačeným záklenkem a po obvodu lemované pak štukovou šambránou s volutovýma ušima a prostou suprafenestrou se středním klenákem. Při nárožích vystupují na fasádě sdružené páry pilastrů.

Loď - obdélná loď nese sedlovou střechu s námětky. Na jižní straně při styku s kněžištěm je připojen nízký objekt sakristie s valbovou střechou s námětky. Na jižní straně sakristie se otevírá kruhové okno. Blíže k západnímu průčelí vystupuje zjižního průčelí lodi pětiboká kaple se zvonovým tvarem střechy. Na jihozápadní a jihovýchodní stěně se otevírá malé segmentové okénko. Interiér kaple je sklenut valenou klenbou s kápěmi Na hladké jižní stěně lodi se otevírá jedno obdélné okno se stlačeným záklenkem a nad pětibokou kaplí se otevírá nika s lomeným záklenkem. Uprostřed severní stěny lodi vystupuje výrazný rizalit ukončený věží s cibulovou bání. Rizalit má v přízemí obdélný portál s kamenným ostěním a nad ním se otevírá půlkruhově sklenuté okno. Krajní rizality a úseky zdi mezi nimi otevírá vždy jedno obdélné okno se stlačeným záklenkem a štukovou šambránou. Severní průčelí s třemi rytmicky vystupujícími rizality, z nichž třetí je zdůrazněn věží, tak bylo architektonicky ztvárněno jako druhé hlavní a pohledové průčelí kostela pro spodní část náměstí a prostor před zámkem. Západní, šířkově rozvedené průčelí, je širší než rozměry navazující lodi. Trojosé průčelí má střední část zdůrazněnu půlkruhově vrcholícím štítem s volutami na bocích. Uprostřed štítu je malé obdélné okno se stlačeným záklenkem a štukovou šambránou. Valbové štíty bočních rizalitů navazují kolmo na sedlovou střechu lodi, tak, že jejich hřebeny vytvářejí v západní části v půdorysu písmeno T. Střední, vstupní rizalit má kamenný obdélný portál se štukovou šambránou a supraportou. Nad hlavním vstupem se na ose otevírá obdélné okno se stlačeným obloukem. Okno je po obvodu rámováno štukovou paspartou s výrazným klenákem ve vrcholu. V bočních rizalitech nacházíme vždy jedno menší slepé okno se stlačeným obloukem a prostou štukovou šambránou. Průčelí je rozděleno pilastry na třetiny, které v přízemí spojuje sokl a v horní části výrazně členěná korunní římsa.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona Č. 20/ĺ 987Sb. O státní památkové péči. Kostel je dominantním architektonickým a urbanistickým prvkem, který ovládá a spoluvytváří prostor náměstí. Rozbor fasád prokázal, že stavba má dvě architektonicky a výrazově rovnocenná průčelí - západní vstupní a severní s třemi rizality a střední věží proti zámku. Tuto výtvarnou koncepci kostela na svažitém kopci z větší části zakrývají a potlačují vzrostlé stromy. Při pohledu na výraz a uspořádání náměstí by bylo potřeba změnit rozsah a umístění zeleně, která by měla být z prostoru alespoň částečně odstraněna a naopak nová vysazena ve spodní části náměstí, aby tak bylo omezeno rušivé působení strohých a nehodnotných objektů na severní straně náměstí - obchodní dům s potravinami a objekt s pohostinstvím. Kostel je příkladem velice kvalitní barokní architektury, která působí jak svou celkovou kompozicí a rozvržení hmot, tak i detailem výzdoby na fasádách.

https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-martina-19925774

Kostel sv. Mikuláše se hřbitovem

Raně barokní kostel z pol. 17. století stojí na místě staršího zchátralého kostela ze 14. století. Přestavby a opravy v polovině 19. století. Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem má prosté fasády, bez členění. Areál doplňuje hřbitov s márnicí a zdí

Kostel postaven v roce 1648. Na jeho místě stával kostelík již ve 14. století. První zmínka o kostele je z roku 1368, kdy se uvádí jako filiální. Postupem času kostel chátral, jak o tom dokládá třeba zpráva z roku 1661, opravy se však dočkal až roku 1814 a poté v roce 1821.

Kostel se hřbitovem se nacházejí mimo zastavěnou oblast severně od města Mladá Vožice. Jednolodní kostel stojí na hřbitově obehnaném zdí s bránou situovanou v jeho JV části.

Kostel se hřbitovem odpovídají pojetí kulturní památky podle 2 a 42, zákona Č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Architektura kostela společně se hřbitovem tvoří významný architektonický prvek v krajině při přístupové komunikaci k Mladé Vožici. Původem středověký kostel dokládá strukturu a rozložení farní správy v době svého vzniku. Architektura je hodnotná nejen jako celek, ale i svými detaily jako doklad sakrální architektury poloviny 17. století.

https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-se-hrbitovem-687434

Socha sv. Václava

Socha sv. Václava na architektonizovaném podstavci s bronzovou deskou je datována do konce 19. století. Socha světce v nadživotní velikosti je provedena v tradičním zobrazení. Socha tvoří urbanistický prvek obce.

Datace 1897.

Socha Sv. Václava je umístěna na pohledově exponovaném místě cca ve středu trojúhelníkového prostranství s parkovou úpravou při ulici Václava Vaniše. V pozadí sochy zástavba s obchodním domem Jednota a hotelem. Socha v nadživotní velikosti je umístěna na hranolovém, směrem vzhůru se zužujícím podstavci s masivní základnou. Socha světce v kontrapostu, s pravou nohou v koleni pokrčenou. Hlava s ušlechtilými klasickými rysy hledí zpříma kupředu. Obličej je rámovaný krátkým, do trojúhelníku zastřiženým plnovousem a polodlouhými rovnými vlasy. Na hlavě má světec knížecí čapku. Pravou ruku má položenou na hrudi ' v ohbí lokte svírá žerď zlaceného praporce. Levou rukou přidržuje ozdobně tvarovaný štít se zemským symbolem - orlicí. Je oděný jako český kníže do kroužkové košile a přepásané tuniky, po levém boku má zavěšený meč. Přes ramena má přehozený plášť, sepnutý sponou na levém rameni. Na nohou má boty s překříženými řemínky.

Podstavec je sestaven z žulových kamenných bloků ' spojených maltou. Na přední straně podstavce je ve středu vsazena bronzová deska s majuskulním nápisem : " SVATY VACLAVE-VEJVODO ČESKÉ ZEMĚ-NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM" nad tímto textem v odsazení: SVÉ RODNÉ OBCI-VĚNUJE KAVKA-KOM. RADA A ŘEDITEL-ZÁLOŽNY VINOHRADSKÉ,, Podstavec zakončen širokou profilovanou římsou s přesahem. na ní na 3x odstupněném soklu socha Sv. Václava. Podstavec je sestaven z žulových kamenných bloků ' spojených maltou. Na přední straně podstavce je ve středu vsazena bronzová deska s majuskulním nápisem : " SVATY VACLAVE-VEJVODO ČESKÉ ZEMĚ-NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM" nad tímto textem v odsazení: SVÉ RODNÉ OBCI-VĚNUJE KAVKA-KOM. RADA A ŘEDITEL-ZÁLOŽNY VINOHRADSKÉ,, Podstavec zakončen širokou profilovanou římsou s přesahem. na ní na 3x odstupněném soklu socha Sv. Václava.

Socha v kvalitním klasicizujícím provedení je umístěna na exponovaném místě jedné z hlavních komunikací v Mladé Vožici a tvoří výraznou dominantu před zástavbou historizujících a komerčně využívaných budov ( obchodní dům, hotel). Je dokladem zemského patriotismu, který byl po staletí spojený s úctou k tomuto světci. Pomník odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-vaclava-19232079