Lužnice je typická nížinná řeka, jejíž tok je po celé délce zadržován četnými jezy. Klidný proud bývá rychlejší pouze v době jarního tání nebo po větších deštích. Patří mezi naše nejčastěji sjížděné řeky. Úsek nejlepší sjízdnosti začíná u městečka Suchdol nad Lužnicí a končí až před ústím do Vltavy.

Lužnice - jedna z nejoblíbenějších řek. Protéká napříč Třeboňskem, od jižních hranic s Rakouskem přes Tábor až po Týn nad Vltavou.

Řeka Lužnice

Řeka Lužnice

Řeka Lužnice je říční tepnou Třeboňské pánve. Protéká napříč Třeboňskem, od jižních hranic s Rakouskem až po Veselí nad Lužnicí.

Lužnice je pro Třeboňsko řeka velmi významná; její voda teče Zlatou stokou, Novou a Starou řekou a díky tomu podivuhodným způsobem zásobuje mnohé rybníky i celé rybniční soustavy a vzácné mokřady Třeboňska.

Řeka Lužnice je dlouhá 208 kilometrů

Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz) je řeka na jihu České republiky s horním tokem v Horním Rakousku. Je to pravobřežní přítok Vltavy.

Lužnice je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4234,65 km²; oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu. Řeka má řadu přítoků, z nichž největší jsou Dračice, Koštěnický potok a Nežárka.

Lužnice protéká Novohradskými horami, Vitorazskem, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou. Celý horní tok Lužnice od hranic s Rakouskem až k Veselí nad Lužnicí je součástí CHKO Třeboňsko. Poté je koryto řeky v úseku od Veselí nad Lužnicí k soutoku s Vltavou chráněné jako Přírodní památka Lužnice.

Pramen řeky a Horní Lužnice

Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Eichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi.

Nedaleko od pramene řeka vstupuje východně od Pohoří na Šumavě na české území, a po asi 5 km, kdy v mírném odstupu sleduje z české strany státní hranice, se vrací do Rakouska. Protéká městem Weitra (Vitoraz) a dále po proudu tvoří hranici mezi Gmündem a Českými Velenicemi.

Za Gmündem se opět vrací na území Rakouska, ale po několika kilometrech se obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve.

Od hranic až do Suchdola nad Lužnicí řeka přirozeně meandruje v široké nivě, kde se nachází stovky tůní a slepých říčních pramen a pestrá řada nejrůznějších typů mokřadů. Pravidelné malé povodně jsou na tomto území žádoucí a neškodné. Při velké povodňové vlně je naopak tato říční niva důležitým místem pro zadržení vody a její zpomalení. Toto území je jedním z posledních zachovalých míst nížinné meandrující řeky v Česku, a proto zde byly vyhlášeny přírodní rezervace Krabonošská niva a PR Horní Lužnice.

Zlatá stoka, Stará a Nová řeka

Řeka Lužnice od pramene až do Suchdola nad Lužnicí teče klasicky jedním korytem. Poté však před obcí Majdalena u jezu Pilař z řeky Lužnice doleva odbočuje k Třeboni umělý kanál Zlatá stoka. Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice v místě zvaném Rozvodí neboli Novořecké splavy dělí vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku:

• Původní hlavní tok Lužnice, nazývané od rozvodí k rybníku Rožmberk jako Stará řeka, teče na sever; je to meandrující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné řečiště Lužnice (Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka), které napájí největší rybník v Česku Rožmberk, a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Pro úplnost dodejme, že 1 km pod Rožmberkem protéká řeka Lužnice stejnojmennou obcí Lužnice, kde se nachází i stejnojmenný vodácký kemp.
• Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál; je to tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze. Do řeky Nežárky se vlévá za Stráží nad Nežárkou.

Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n. m.) se pravobřežně do Lužnice vlévá Nežárka, tedy i voda Nové řeky.

A opět jen jedna Lužnice, přítok Vltavy

Za Veselím n. L. se do již jedné vody řeky Lužnice vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody mj. ze Soběslavsko-veselských blat.

Lužnice dále protéká městy: Soběslaví, Planou nad Lužnicí, Táborem, Bechyní.

Na 24. km Lužnice je řetězový Stádlecký most, unikátní technická památka střední Evropy.

Ve městě Týn nad Vltavou se voda Lužnice (v 354 m n. m.) zvolna vlévá do řeky Vltavy.

Vodácká řeka Lužnice

Lužnici proslavili vodáci ze Suchdola nad Lužnicí; místní Vodácký oddíl organizuje každoročně řadu dnes již tradičních akcí. Mezi nejvýznamnější patří jarní Odemykání Lužnice, letní Vodácký flám, podzimní Zamykání Lužnice a svatoštěpánská Vánoční jízda.

Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám i pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni.

Pro ty, kteří chtějí poznat vodáckou Lužnici "na vlastní oči", nabízíme tip na vodácký výlet Třeboňskem.

Stezka podél Lužnice nás spojuje

V roce 2014 vznikla v rámci projektu Stezka podél Lužnice nás spojuje stejnojmenná dálková pěší stezka, která vznikla ve spolupráci s rakouskými turisty, a měří 230 km.

Část této stezky z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou se ocitla na seznamu nejlepších stezek Evropy.

https://www.trebonsko.cz/reka-luznice