Zřícenina hradu se rozprostírá na ostrohu nad levým břehem potoka. Dispozice hradu, obíhaného širokým příkopem, před nímž byl navršen val, byla dvojdílná. Přední část se vstupem z průjezdu obdélné brány. Při jedné straně dlouhá budova s kuchyní a na protilehlé straně studna. Opevnění formou parkánu obíhalo vnitřní hrad. Vnitřnímu hradu dominovala volně stojící pravděpodobně dvoupatrová obytná věž. Celý hrad chránil příkop s předsazenou palisádou zhruba v místech dnešního oplocení.

Právě zde od léta 1413 nalezl své útočiště kazatel a reformátor Mistr Jan Hus. U Kozího Hrádku i v okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech.

Informace z Národního památkového ústavu

V pramenech se hrad poprvé připomíná r. 1377, v r. 1542 je již pustý. Zbytky hradu odkryl v l.1899-1929 J. Švehla. Hrad měl dvoudílnou dispozici, byl obklopený vodním příkopem a ze tří stran hliněným valem s dřevěnou palisádou. Dochovaly se nevysoké zdi.

Písemně poprvé vzpomínán k r. 1377 jako majetek Vlčka z Kozího. Za Ctibora a Jana z Kozího zde v letech 1412-14 pobýval mistr Jan Hus. Kozí hrádek zanikl snad válečnou akcí nebo požárem okolo r. 1438. Jeho zbytky v letech 1899-1929 vykopal učitel Josef Švehla.

Kozí hrádek - zřícenina hradu se rozprostírá na ostrohu nad levým břehem Kozského potoka nedaleko Sezimova Ústí. Dispozice hradu, obíhaného širokým příkopem, před nímž byl navršen val, byla dvojdílná. Přední část se vstupem z průjezdu obdélné brány. Při jedné straně dlouhá budova s kuchyní a na protilehlé straně studna hluboká 18,5m vytesaná ve skále. Opevnění formou parkánu obíhalo vnitřní hrad. Vnitřnímu hradu dominovala volně stojící pravděpodobně dvoupatrová obytná věž (v popisu fotek dle plánku = palác). Obytná věž - donjon ve 14. století běžným prvkem soudobé české hradní produkce. Za věží byla do obvodové hradby vevázána dvouprostorová budova (sýpka). Celý hrad chránil příkop s předsazenou palisádou zhruba v místech dnešního oplocení.

Národní kulturní památka - zřícenina hradu, na němž pobýval od r. 1413 na pozvání Jana z Ústí mistr Jan Hus. Dokončil zde řadu významných děl - Postilu, O svatokupectví, O církvi, O šesti bludiech provozuje kázání "pod lipou". Kozí hrádek byl charakteristickým představitelem hradu rozvinutějšího donjonového typu, kde se kromě volně stojícího či do obvodové hradby vevázaného donjonu vyskytovaly i další obytné a provozní stavby. V areálu zříceniny dochována studna tesaná ve skále s kamenným kruhovým zábradlím. Zřícenina hradu Kozí hrádek odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb., o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace.

https://www.pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-kozi-hradek-696670

Kozí Hrádek je zřícenina gotického hradu asi 2,5 km východně od Sezimova Ústí v okrese Tábor. Nachází se na ostrožně na levém břehu Kozského potoka v nadmořské výšce asi 405 m. Pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku.

První zmínky o Kozím Hrádku pocházejí z roku 1377. Právě zde od léta 1413 nalezl své útočiště známý kazatel a reformátor Mistr Jan Hus. U Kozího Hrádku i v okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech, dokončil zde svou významnou "Postilu" a sepsal např. traktát "O svatokupectví", "O církvi" nebo spis "O šesti bludiech". Z jihu Čech odešel 15. července 1414 na hrad Krakovec u Rakovníka a pak nastoupil v říjnu svou poslední cestu do Kostnice, kde byl za své názory 6. července 1415 upálen.

Kozí Hrádek byl obehnán 140 cm silnou zdí, na východní straně s bránou. Měl 18 m hlubokou studnu a ve skále tesané sklepní místnosti. Vnitřní hrad měl také silnou zeď a 25 m vysoký věžovitý pánův palác. V roce 1438 vyhořel. Pravděpodobně byl vyloupen a vypálen žoldnéři Albrechta II. Habsburského při obléhání Tábora, když vojsko mělo ležení u nedaleké obce Měšice. Celá staletí sloužil v širším okolí pouze jako zdroj stavebního kamene, postupně se zanášel zeminou a v terénu vznikla kamenitá homole zarostlá stromy a keři. Po roce 1886 se začalo s odkrýváním zbytků věže. Odkryté torzo Kozího Hrádku bylo v první polovině 20. století odborně prozkoumáno a zakonzervováno.

Po opravných pracích na zbytku zdiva i okolním terénu je dnes zřícenina v dobrém stavu a přístupná veřejnosti. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí. Kozí Hrádek je vyhledávaným turistickým cílem pro návštěvníky z okolí i ze zahraničí. Roku 2015 zde byla otevřena komiksová naučná stezka.

další: https://www.jednoustopouceskem.cz/listing/zricenina-hradu-kozi-hradek/

Zřícenina Kozí hrádek - útočiště Mistra Jana Husa