Raně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem se poprvé připomíná roku 1350. Po r. 1500 zaklenut presbytář, v 17. století opraven. Exteriér prostý, cenný interiér, konstrukce a prvky (sklípková klenba, kazetový strop, okna s kružbami, portály).

Poprvé připomínán roku 1350. Po r. 1500 - úpravy kostela, v souvislosti s budováním hradní kaple sklenut presbytář sklípkovou klenbou. Barokní úprava - nové omítky - vrstva barokní omítky překrývá pozdněgotickou vrstvu dochovanou z velké části, naopak barokní se především na západní a severní stěně olupuje. Úpravy patrně v 80. letech 20. století, nahrazena pálená krytina sedlové střechy plechovými šablonami.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován cca 300 m SV od okraje obce Dobronice u Bechyně, na protáhlém ostrohu nad řekou Lužnicí, na jehož nejjižnější části byl vystavěn hrad Dobronice. Kostelík obdélného půdorysu s hmotově ustupujícím presbytářem rovněž na obdélném půdorysu s rovným závěrem. Bývalý hřbitov, po němž již nezbyl viditelný důkaz (kříž či ojedinělé hroby), připomíná pouze 5 vzrostlých líp a travnatý pažit, pokrývající plochu někdejšího pohřebiště. Směrem na J, ke zřícenině hradu vede dosud zřetelná neudržovaná cesta, se zbytky oboustranné lipové aleje. Na J, Z a S se rozprostírají obdělávaná pole. Kostelík je v současnosti přístupný po další cestě, vedoucí z návsi na S a přetínající od Z na V přilehlá pole. Presbytář - presbytář je pro tuto oblast typicky uzavřen na V rovnou stěnou, přikryt sedlovou střechou s námětkem, pobitou plechovými šablonami. Na plášti dochovány dvě vrstvy omítek, v obou rovněž dochovány hladké štukové rámy, vymezené linkou, kolem úzkých oken jednom na J a V stěně, uzavřených hrotitým obloukem, ve vrcholu s kružbou tvaru jeptišky. interiér presbytáře je zastropen sklípkovou klenbou

Budova kostela odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. V presbytáři je jedinečná sklípková klenba. Kostel je významný z hlediska vývoje pozdně gotické architektury, byl budován v souvislosti se stavbou hradu Dobronice.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-18868556

Usedlost

č.p. 7

Areál usedlosti s roubenými stavbami byl pravděpodobně postaven v 19. století. Dochovalo se roubené obytné stavení, špýchar a maštale včetně roubení a dřevěných a zděných konstrukcí (trámové stropy, plackové klenby).

Údajně ze 17. století. Dnešní objekt z první poloviny 19. století. Ostatní budovy z areálu rovněž z 19. století.

Objekt se nachází na severozápadním okraji obce Dobronice u Bechyně, při komunikaci. Komplex roubené usedlosti se skládá z roubeného domu a špýcharu, vejminku, maštale a stodoly kolem uzavřeného dvora.

Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Dochovaný komplex roubené usedlosti příznivě zapadající do krajiného rázu. V prostředí Táborska ojedinělý doklad dřevěné architektury. Mezi cenné prvky patří špýchárek včetně kamenného sklepa, objekt maštale s dochovanými klenbami, černá kuchyň a pec v obytném stavení. Tato stavba plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2 o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/usedlost-696402

Výklenková kaple

Výklenková kaple pod hradem byla postavena pravděpodobně ve druhé polovině 18. století. Kaple s polokruhovým vstupem je členěna římsou, ve středu vydutou, završena trojúhelným štítem se segmentovým završením. Kaple tvoří urbanistický prvek.

Kaple je datována do 18. století.

V jižní části obce Dobronice, pod hradní zříceninou se nachází výklenková kaple. Kaple je zakomponována do ohradní zdi domu čp. 111.

https://www.pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaple-683802

Mohylové pohřebiště

Lokalita se nachází ca 2 km Z od řeky Lužnice, v plochém zalesněném terénu. Z pohřebiště ze střední doby bronzové a doby halštatské je v současnosti zachováno 30 - 40 mohyl o průměru 4 - 15 m a výšce 0,5 - 1,6 m.

Střední doba bronzová a doba halštatská

Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 500 m na plošině nad údolím Třebelického potoka, asi 2 km Z od řeky Lužnice. Na přelomu 19. a 20. století se zde nacházelo 45 mohyl, z nichž část byla rozkopána či jiným způsobem zničena, takže v současnosti je na lokalitě patrných 30 - 40 mohyl. Mohyly jsou rozptýleny na ploše asi 2 ha. Nacházejí se zde jak velké mohyly o průměru 10 - 15 m a výšce až 1,6 m, tak mohyly malé s průměrem 4 - 8 m, jejichž výška nepřesahuje 0,5 m.

Archeologické výzkumy a nálezy Již na přelomu 60. a 70. let 19. století nechal archeolog J. K. Hraše prokopat několik mohyl, v nichž nalezl keramické nádoby vložené v sobě, z konstrukčních prvků zmiňuje kamenné věnce. Ve výzkumu pokračoval roku 1895 prof. J. L. Píč, který prozkoumal celkem 10 mohyl s pohřby patřící mohylové kultuře střední doby bronzové. Mohyla č. 2 o průměru 4 m obsahovala centrální kamenný kužel, nalezeno v ní bylo několik pohřbů patřící mohylové kultuře střední doby bronzové, z jejichž výbavy pochází 3 dvojice bronzových náramků s rytou výzdobou či s tordováním, jehlici s kličkovitou hlavicí a zlomky keramického šálku. Další bohaté nálezy poskytla mohyla č. 6, v níž byly pod kamenným kuželem nalezeny zbytky žárového hrobu, do jehož výbavy patřily bronzová jehlice s plochou hlavicí, spirálka ze zlatého drátu, bronzový náramek, dva bronzové srdcovité závěsky a dvě keramické nádoby. V mohyle č. 9 o průměru 7 m byl zachycen kamenný kužel, pod nímž bylo pohromadě uloženo 6 bronzových náramků. Ve zbývajících prozkoumaných mohylách byly zjištěny jen sporadické či žádné nálezy, v konstrukci mohyl se uplatňovaly středové kamenné kužely nebo obvodové věnce. Při zatím posledním výzkumu na pohřebišti, byla roku 1980 prozkoumána archeology táborského muzea a plzeňské expositury AÚ oválná mohyla s kamennou konstrukcí, v níž bylo nalezen zlomek kamenného drtidla, pazourkový úštěp a zlomek keramiky.

Uložení nálezů Husitské muzeum v Táboře, Muzeum keramiky v Bechyni (i.č. 2445)

Mohylové pohřebiště v lese "Kukle" představuje významný doklad duchovních představ a pohřebních zvyklostí ve střední době bronzové a starší době železné. Archeologické výzkumy, které na lokalitě proběhly v druhé polovině 19. stoleté a v roce 1980, přinesly důležité poznatky o konstrukci mohyl a pohřebním ritu. Z výbavy žárových hrobů pochází početná kolekce kovových a kamenných nástrojů a šperků, tyto nálezy jsou cenným pramenem pro poznání hmotné kultury především pro mohylovou kulturu ze střední doby bronzové. Pohřebiště odpovídá pojetí kulturní památky podle §2 zák. č. 20/1987 Sb. o kulturních památkách.

https://www.pamatkovykatalog.cz/mohylove-pohrebiste-19002497