Chýnov
Přímo v Chýnově nebo v jeho blízkém okolí můžete narazit na několik
zajímavostí. Jako první je to barokní zámek nebo barokní kostel Nejsvětější trojice, který
nedávno prošel opravou. Další zajímavostí je Bílkův dům -
kde je stálá expozice o jeho životě a díle.
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981.
Památky a zajímavosti Chýnov
Na chýnovském náměstí stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1667 - 1670, který vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Kostelní věž pochází z roku 1727. Zařízení je převážně barokní a rokokové z 18. století, cínová křtitelnice byla vyrobena v roce 1626.
Bílkův dům postavený roku 1898 byl první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872 - 1941), který zaujímá v českém umění epochy symbolismu a secese výrazné postavení jako sochař, architekt, kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik, autor užitého umění, náboženský myslitel a mystik s literárními schopnostmi. Umělec dům situoval do rámce stávající přírodní situace na pozemku své rodiny, v bezprostřední blízkosti rodného domu. Prohlídkové hodiny v období od 15.května do 15.října denně mimo pondělí 10-12 hod. a 13-17hod.
Nedaleko města se nachází zřícenina hradu Kozí hrádek. Kozí Hrádek je zřícenina gotického hradu, nacházející se na levém břehu Kozského potoka, 5,5 km jihovýchodně od Tábora a 2,5 km východně od Sezimova Ústí. Pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl Kozí Hrádek dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí.
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/6371/chynov/pamatky-turistika/
Informace z Národního památkového ústavu
Zámek čp. 1 a čp. 2
Barokní zámek s dochovanými zbytky tvrze vystavěný v letech 1730-1732 A. F. Schearzenberkem, na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného již k roku 981. Okrasnou zahradu u zámku z 1.pol. 18. století doplnil krajinářský park z 19. století. Cenný areál.
První tvrz postavena před r. 1250 jako pomezní hrad Slavníkovců 981, pak Přemyslovců, opuštěný areál hradu věnován pražskému biskupství. Prvním známým biskupským správcem chýnovského hradu 1291 Petr z Chýnova a Týna. V druhé polovině 14. století tvrz přestavěna. Arcibiskup Konrád z Vechty (1412 - 32) zapsal r. 1413 majetek Hanušovi z Ronova a jeho bratrům. Po nich Čeněk z Kinštejna (Polánky) a do r.1457 Přešek z Čestic. Během 15.století v zástavném držení Malovců z Malovic do r. 1575. Dědictvím do držení Zikmunda Venclíka z Vrchovišť, konfiskován a předán do rukou Eggenberků 1651 - 1719. V té době úpravy stavitelem Antoniem Pertim se synem Stefanem. Nový barokní zámek postaven po r. 1719 Schwarzenberky s použitím konstrukcí bývalé tvrze. Levé křídlo dle stavitele Giovaniho Domenika Spezzy (1722) pro knížecí zaměstnance, ostatní celou přestavbu vedl Antonín Erhard Martinelli v letech 1730 - 32. Při ní strženy zdi patra staré tvrze, nastavěno nové patro a založena nová zahrada. Zdivo tvrze dochováno v přízemí zámku. Zámek od města oddělen novou branou. Prostranství mezi zámkem a zbytky staré hradby bylo rozšířeno o zasypaný hradní příkop, kde byla vybudována okrasná zahrada. Další část parku vznikla za vyhlídkovou terasou směrem k Chýnovskému potoku. Zámek do dnes ve vnějším vzhledu ukazuje téměř typickou prostou výstavbu Schwarzenberků v době baroka.
Zámek se rozkládá na ostrohu nad Chýnovským potokem namísto bývalé tvrze. Polohu ve městě má dnes centrální s tím, že jižní území od zámku tvoří zámecký park, spadající do údolí potoka a volně pokračující v oboru. Přístupovou komunikací je ulice Zámecká ze SZ ústící v dolní části náměstí, druhá vjezdová vrata jsou z Bílkovy ulice ze Z do zámeckého parku. Obytné budovy zámku představují dva objekty, severní s přiléhající vjezdovou branou uzavírá nádvoří ze (S). Západní křídlo zámku zasahuje do středu nádvoří, z východu obě budovy propojeny částí prodlužující východní křídlo zámku na něž navazuje a jih nádvoří uzavírá úzká vyhlídková terasa. Západní hranice nádvoří vytyčena oplocením - pletivové dílce v polích s vyzděnými sloupky s římsou a cihelnou hlavou. V jihozápadním rohu nádvoří altán.
Zámek v Chýnově má vysokou historickou hodnotu, neboť se zachoval ve své původní rozloze a uspořádání. Představuje barokní architekturu s dochovanými zbytky tvrze. Zámek dokládá zvláště ve vnějším vzhledu typickou prostou výstavbu Schwarzenberků. V přízemí dochovány zbytky tvrze, dvoupatrové sklepení a klenby v prostorách chodeb, kuchyně, schodiště, prádelen a sušárny. Zajímavý je krov s ondřejovskými kříži. Areál jako celek s altánem na nádvoří, zámeckou kašnou, vyhlídkovou terasou, zahradou a parkem dokládá vývoj a urbanismus sídla. Zámek v návaznosti na kostel a náměstí je dominantou obce. Jeho význam lze vyčíst z popisu v předešlém textu. Památková ochrana se vztahuje na celý areál zámku. Zámek a zámecký areál v Chýnově odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-cp-1-a-cp-2-19156276
Kostel Nejsvětější Trojice
Na místě románského kostelíka (z roku 995) byl postaven Arnoštěm z Pardubic gotický kostel, přestavěný barokně v letech 1670-79 italským stavitelem P. Spinettim, věž přistavěna roku 1727. Jednolodní kostel s trojbokým presbytářem a s věží na JZ straně.
Původní stavba farního kostela Nejsvětější Trojice v Chýnově pochází z druhé poloviny 14. století (základy presbyteria), tehdy již po správní stránce fungoval děkanát Chýnov. První doložitelná zmínka o stavbě samé 1250 (listina krále Václava I.). Vzhledem ke stáří obce (první zmínky 11. století - knížecí a správní hradiště, Kosmas: 981) na tomto místě pravděpodobná starší stavba. Od roku 1623 ve vlastnictví Eggenberků. V letech 1667-70 celý kostel radikálně přestavěn (architektonický návrh: Ital Pietro Spinetti) a povýšen na kostel děkanský (1670). Další úpravy do r. 1679. Drobnější úpravy v 10. letech 18. století za účasti P.I. Bayera. Roku 1727 k lodi přistavěna hranolová věž. Roku 1898 provedena oprava vnitřních omítek (dle archivních dokladů otlučeny do výše 3-5 m, zdivo natřeno asfaltem a nově nahozeno), zbudován systém odvodnění podél zdí, secesní výmalba a výměna podlahy. Novodobá celková oprava (včetně výměny oken) 1927-1930. V l. 1964-67 výměna střešní krytiny a oprava fasád. Výměna oplechování kostelní báně r. 2000. Výměna střešní krytina a oprava krovu 2002. Hřbitov okolo kostela byl rozšířen roku 1774 do části děkanské zahrady. Od r. 1889 aktivní hřbitov přemístěn.
Orientovaný kostel Nejsvětější Trojice se nachází ve středu města, na jihozápadním okraji náměstí, ve funkčně komunikační ose se zámkem, nedaleko hlavního silničního tahu Tábor-Pelhřimov. Kostel zbudován na výrazném návrší, krajinná dominanta. Je obklopen nepoužívaným hřbitovem se zděnou ohradní zdí.
Kostel Nejsvětější Trojice s přilehlým areálem bývalého hřbitova a ohradní zdí je v dálkových pohledech od západu výraznou krajinnou dominantou. Jeho monumentální působení i v bližším pohledu od východu a severu zdůrazněno členitým krajinným reliéfem města, jenž kostelní stavbou s mimořádně vysokou střechou korunován. Průčelí se štítem a věží tvoří i pohledovou dominantu náměstí a přilehlých částí obce. Pohledová exponovanost přispívá k vysoké urbanistické hodnotě objektu a přilehlého areálu. Raně barokní podoba stavby je na mnoha místech intaktně dochována, včetně základních konstrukcí (výjimečně hodnotný krov zčásti pozdně gotický, zčásti raně barokní), stavební hmoty a dekoru. Památkově velice hodnotný je raně barokní způsob zaklenutí lodi a presbytáře a velký počet dochovaných detailů funkčních i estetických (kamenosochařské detaily, raně barokní zvon na neobvykle zdobené stolici, aj.). Památková ochrana se vztahuje na celý areál včetně ohradních zdí a centrálního kříže. Tato stavba tak plně odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o kulturních památkách.
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-18969551
Vila Františka Bílka
Vilu postavenou v r. 1898 navrhl sám Fr. Bílek. Jde o jednu z prvních staveb u nás inspirovaných anglickým hnutím Arts and Crafts. Exteriér Bílek vyzdobil svými vlastními symbolistními díly, zejména štukovými reliéfy. Interiér řešen v anglickém duchu.
Bílkův dům v Chýnově byl postaven r. 1898, byl první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872-1941), představitele symbolismu a secese v sochařství, architektuře, výtvarném umění i literatuře. Stavba probíhala od dubna do srpna 1898. Podle reliéfu Kronika domu zaznamenány roky stavebních zásahů - 1898, 1902, 1905, 1907, 1928, 1929. V r. 1990 umělcova vnučka paní Alena Bártová darovala Bílkův dům Galerii hl. m. Prahy. Posledních stavebních úprav dostál dům rekonstrukcí podle projektu ing.arch. Kristiana z r. 1991.
Vilu postavenou v r. 1898 navrhl sám Fr. Bílek. Jde o jednu z prvních staveb u nás inspirovaných anglickým hnutím Arts and Crafts. Exteriér Bílek vyzdobil svými vlastními symbolistními díly, zejména štukovými reliéfy. Interiér řešen v anglickém duchu. Bílkův dům byl situován v zahradě v blízkosti rodného domu v jižní části Chýnova. Byl vystaven tak, aby co nejméně porušil přírodní charakter zahrady.
Vila Fr. Bílka má vysokou uměleckou úroveň, je využívána pro kulturněspolečenské účely. Jde zcela o atypickou stavbu značné výtvarné hodnoty s plastickými reliéfy ornamentálně figurálními na fasádách od sochaře Františka Bílka. Také prostor zahrady s altánem tvoří s vilou nedílnou součást. Vila Fr. Bílka v Chýnově čp. 133 tak odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál.
https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-frantiska-bilka-19166318
Dům č.p. 35
Přízemní dům s mansardovou střechou ve východní frontě Nádražní ulice byl postaven na počátku 19. století. Dům s prostým průčelím má dochované dřevěné a zděné konstrukce (klenby, krovy).
počátek 19. století
Zděný dům se zvýšeným přízemím. ve východní uliční froně v Nádražní ulici. Oba sousedící domy v této řadě jsou podobného charakteru (mansardová střecha atd.) a jsou též památkově chráněné. Směrem k č.p. 34 je ohradní zeď s bránou a brankou, uliční fronta je takto ucelená. Ve dvoře jsou ještě dvě stavby - stodola (bez PO) na jiží straně, a hospodářské budovy (bez PO) na severní straně.
Pozdněbarokní
maloměstský č.p. 35 se chrání zejména vzhledem k č.p. 33 a 34. Tyto
tři domy spolu tvoří unikátní soubor maloměstských domů s fasádami
neporušenými novodobými zásahy a s mansardovou střechou, typickou pro
Chýnov počátku 19. století.
Tříosé průčelí s hlavní podstřešní profilovanou římsou. Kamenné
zápraží, Uvnitř dochovaná černá kuchyně a klenutý trojlodní sklep s
valenou klenbou. Mansardový krov je charakteristickým prvkem městské
zástavby Chýnova.
Celek usedlosti doplňuje dochovaná vjezdová brána a pěší branka
navazující na obytný dům v uličním průčelí.
Městský dům č.p. 35 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona
č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19163938
Dům č.p. 33
Jednopatrový klasicistní dům s mansardovou střechou byl vystavěn v 19. století na místě staršího barokního přízemního domu. Dům má dochované selskobarokní průčelí se štukovou šambránou a výzdobou. Dochovány dřevěné a zděné konstrukce.
Dům původně patrně přízemní pozdněbarokní, přestavby a rozšíření klasicistní. Dříve zvaný "Pejchalovna". ( odvozeno snad od "pejcha" - "pýcha")
Dům se nachází na nároží horní strany náměstí a průjezdní silnice. Ukončuje severní stranu náměstí. Jedná se o zděný, omítnutý, jednopatrový dům nepravidelného půdorysu s mansardovou střechou.
Vyjímečná architektura - pozdněbarokní maloměstský dům se selskobarokním dekorem na fasádě. Tvoří nároží z něhož je památkově cenná jak uliční řada domů, tak severní část náměstí. Jedná se o vzácně dochovaný, dispozičně zajímavý dům s pohledově významnou polohou. V přízemí zachována klenba pruské placky nad verandou a v hale, valená klenba je v chodbě a v zadních dvou místnostech. Mansardový krov je charakteristickým prvkem pro městskou zástavbu Chýnova počátku 19.století. Dům je ve velmi dobrém stavu, udržovaný. Městská usedlost č.p. 33 tedy odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-19160915
Kašny
Kamenná čtvercová kašna na předměstí je datována pravděpodobně do druhé poloviny 17. století. Uvnitř nádrže kamenný sloupek. Jedná se o cenný příklad původního zásobování města vodou. Kašna tvoří urbanistický prvek.
Datace podle obdobné kašny na zámku v Chýnově - baroko - konec 17.století. Její umístění je pravděpodobně namísto původní kašny napájené vodovodem zbudovaným za Jana Malovce 1581 Jakubem Krčínem z Jelčan . (literatura-K.Kuča Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Pha 1997, 2.díl)
Kašna je situována uprostřed křižovatky silnic ve směru Tábor, Planá nad Lužnicí, Černovice a Chýnov náměstí. Okolní terén byl zvyšován, proto je dnes kašna značně zapuštěna. Nevhodná poloha uprostřed rušné křižovatky. Stromy, které se nacházely v bezprostředním okolí, jsou poraženy. Čtvercová kamenná (žulová) nádrž. Plný parapet členěný nárožními a středovými a lezénovými výstupky. Na severozápadní straně v prostředním pilastru nečitelný nápis. Rozměry jímky přibližně 4 250 x 4 250 mm, výška parapetu 500 mm, hloubka jímky 1200 mm. Uprostřed nová (obnovená) komolá pyramida na 4 koulích, která stojí na soklu s římsou. (Původní pyramida měla navíc jednu kouli na vrcholu).
Kamenná kašna ze 17. století. Jedna z řetězce kašen vybudovaných v městečku pro zásobování vodou. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění na křižovatce frekventovaných cest a místě vzniku spodní městské čtvrti Chýnova. Její ztvárnění není již jen technickou stavbou, snaha o jednoduchý architektonický výraz, obdobná kašna i na zámku. Svou malebností odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/kasna-18969999
Kamenná kašna z tesaných kvádrů tvořená nádrží a kamenným sloupkem uprostřed nádrže je datována do roku 1865. Kašna tvoří urbanistický prvek na náměstí.
Datace na kašně 1865.
Kašna je situována v horní části protáhlého náměstí, završuje alej malokorunných jírovců. Čtyřboká žulová nádrž s okosenými hranami na dvou žulových stupních (schodech), které jsou spojovány železnými kramlemi. Plný parapet členěný vpadlými poli. V krajních polích ležaté kosočtverce. V prostředním poli na západní straně arcibiskupský emblém (knížecí čepice, znak s klíči sv. Petra), v jižním prostředním poli letopočet 1865 v kruhu. Jímka 6 x 6 m, parapet 90 cm. Datováno 1865. Čtyřboká žulová nádrž s okosenými hranami na dvou žulových stupních (schodech), které jsou spojovány železnými kramlemi. Plný parapet členěný vpadlými poli. V krajních polích ležaté kosočtverce. V prostředním poli na západní straně arcibiskupský emblém (knížecí čepice, znak s klíči sv. Petra), v jižním prostředním poli letopočet 1865 v kruhu. Jímka 6 x 6 m, parapet 90 cm. Datováno 1865
Malebná dominantní kašna uprostřed horní části náměstí z druhé poloviny 19.století, centrální poloha na konci aleje malokorunných jírovců. Kašna dokladuje zásobování města vodou, její ztvárnění není již jen technickou stavbou, snaha o architektonický výraz. Kašna odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/87. Sb. O státní památkové péči.
Na YouTube
Chýnovská naučná stezka - viadukt, Chýnovská jeskyně | 59. díl - Jihočeské víkendy: https://youtu.be/Z6zo0FmfOMw
