Na vrchu Choustník asi 20 km od jihočeského Tábora se rozkládá rozsáhlá zřícenina stejnojmenného hradu. Prohlédnout si dnes můžete mohutné hradby a dvě čtyřhranné palácové věže. Jedna z nich je upravena jako rozhledna s dobrým výhledem na Soběslavsko a Táborsko.

Raně gotický hrad byl založen v letech 1262 - 1282, jako společné dílo dvou synů Beneše z Choustníka. V českých zemích tak vznikl vzácný typ hradu se dvěma hradními jádry v podobě oddělených obytných paláců. O sto let později byl Choustník významnou oporou Rožmberků, kteří z něho učinili předsunutou bránu do středních Čech. Další rozvoj hradu nastal až v 15. století, kdy kolem něj bylo vybudováno masivní opevnění s dvěma dělostřeleckými kruhovými baštami, které se osvědčilo v období husitských nepokojů. Hrad zůstal nedobyt.
V roce 1597 prodal poslední Rožmberk Petr Vok hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zchátrat a už od roku 1614 byl veden v záznamech jako pustý. Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do roku 1932, kdy tehdejší majitelé postoupili hrad Klubu čsl. turistů. V současné době je v majetku obce Choustník.
Na hradě je možné si zakoupit upomínkové předměty a občerstvení. Na hradě je též možné po dohodě s obecním úřadem uzavírat sňatky.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-choustnik

Rozsáhlá zřícenina hradu, bergfritového typu, založeného po r. 1262 Benešem z Choustníka, přestavba kolem r. 1430 Oldřichem z Rožmberka, kolem r. 1614 pustý. Dochovaly se hranolové věže, bašty, jádro paláců včetně klenutého sklepení a valové předhradí.

Jeden z nejvýstavnějších českých šlechtických hradů 13. století byl založen na výrazném kopci Benešem z Poděbrad po roce 1262 . Po Benešově smrti došlo k rozdělení hradu mezi dva bratry Beneše a Jana z Choustníka. Po roce 1322 tehdy nevelký hrad koupil rod Rožmberků a podstatně jej rozšířil. Výstavba rozsáhlého valy opevněného předhradí (cca 6 ha) byla podniknuta pravděpodobně za husitských válek. Před jižní a západní frontou hradu byl přeložen nový parkán , zajištěný dvěma otevřenými čtverhrannými baštami a baštovitým rozšířením na východní straně . Součástí tohoto dělostřeleckého opevnění se zřejmě stala i volně stojící masivní čtverhranná věž , předsunutá před jihovýchodní nároží hradu. V předhradí postupně vzniklo větší množství hospodářských objektů . K posledním stavebním úpravám , které se dotkly především obytných staveb , došlo roku 1563 za Viléma Rožmberka. Koncem 16. století počal hrad pustnout a roku 1614 se připomíná jako " zámek pustý " .

Zřícenina hradu se nachází na západním výběžku vystupujícího skalního bradla. Jádro hradu tvoří dva samostatné celky. Kolem se zachovalo rozsáhlé valové předhradí. Nachází se na západním výběžku vystupujícího skalního bradla. Směrem na jihovýchod vystupují další skalní bloky, na kterých byly pravděpodobně předsunuté obranné stavby. Vlastní hrad s předhradím má přibližně lichoběžníkový tvar. V místě bývalé brány do předhradí na severozápadě hradu je novodobá dřevěná palisáda s dřevěnými vraty. Po levé straně u obvodové hradby je řada novodobých dřevěných staveb v místě bývalých hospodářských budov. Cesta stoupá ke studni, u níž se obrací a vede na renovovaný dřevěný most k jádru hradu. Jádro se rozpadá na dva samostatné celky, každý se svou vlastní čtverhrannnou věží. Na jižní straně doplňuje hrad později vystavěný parkán.

Jeden z nejvýznamnějších hradů v jižních Čechách. Choustník představuje u nás vzácný hradní typ tzv. ganerbenburg, v němž je jádro hradu rozděleno na více samostatných částí. Obě jádra představují klasický šlechtický bergfritový typ, svými čtverhrannými věžemi však odkazují spíše na podunajskou oblast. Opevnění z první poloviny 15. století bylo jedním z prvních pokusů o aktivní dělostřelecký obranný systém. Ojedinělé je rovněž rozsáhlé valové předhradí. Vrchol hory s přilehlými skalními útvary je rovněž prohlášen za přírodní památku v rozsahu 9,9 ha. Hrad Choustník tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-choustnik-19902333

Budova zámku postavena Černíny počátkem 17. století, upravena Šporky po r. 1674 a po r. 1843 rozšířen o hospodářské křídlo do dnešní podoby. Budovy bez výraznějších architektonických prvků dochovány ve hmotě, dispozičně a konstrukčně.

1. čtvrtina 17. století, postaven v pozdně renesančním slohu, konce 17. století barokně přestavěn.

Objekt zámku, postavený v 1. čtvrtině 17. století, je položen v jihozápadní části obce Choustník, průčelím je obrácen do návsi. Na zámek navazuje rozsáhlý park.

Zámek čp. 1 se zámeckým parkem v obci Choustník je kvalitní a velmi hodnotnou stavbou, umístěnou v centru obce, která tvoří důležitý urbanistický prvek Choustníku. Vzhledem k zachování původních konstrukčních i ozdobných prvků, včetně sgrafitové výzdoby fasád, je tento objekt cenným zdrojem informací o vývoji stavebních technologií v tomto regionu s vysokou vypovídací hodnotou, a to především v období pozdní renesance a manýrismu. Zámek s hospodářským křídlem a se zámeckým parkem je cenným dokladem venkovského panského sídla. Areál zámku odpovídá pojetí památky podle §2, zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/zamek-19142353

Kostel P. Marie (dříve sv. Václava)

Původně gotický kostel ze 14. století zasvěcený sv. Václavu byl na počátku 15. století za husitských válek zničen, obnoven byl barokně v l. 1673-1687 a nově zasvěcen Navštívení P. Marie. Exteriér prostý, v interiéru dochovány zděné a dřevěné konstrukce.

Původem gotický kostel ze 14. století. Pobořen za husitských válek. Obnoven barokně v letech 1673 -1687.

Jednolodní kostel s věží na západní straně stojí nedaleko návsi na mírném návrší. Kolem kostela se rozprostírá hřbitov obepnutý ohradní zdí. Severně od kostela se nachází kaple Rohanů. K lodi obdélného půdorysu je připojen na východě pětiboký presbytář. Na jižní straně přiléhá k lodi předsíň, na severu je k presbytáři přistavěna sakristie. Hranolová věž je přistavena na osu západní strany lodi.

Kostel se hřbitovem odpovídají pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Původem středověký kostel je významným architektonickým prvkem obce. Jeho kompoziční a urbanistický význam v rámci sídliště byl nenávratně poškozen necitlivou výstavbou potravinářského závodu severně od hřbitova. Původem středověký kostel obsahuje řadu původních a hodnotných konstrukcí - zdivo lodi, klenby.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-p-marie-drive-sv-vaclava-18969267

Sýpka

Barokní sýpka na obdélném půdorysu s opěráky a s valbovou střechou byla postavena v první polovině 18. století. Sýpka dochována ve hmotě, dispozičně včetně zděných a dřevěných konstrukcí. Sýpka tvoří urbanistický prvek v SV části obce.

barokní, l.pol. 18.stol.

Barokní sýpka je situovaná v severovýchodním okraji obce Choustník, na mírně svažité parcele, vymezené místními komunikacemi. Na jižní a východní straně přiléhá oplocená zahrada. Jedná se o protáhle obdélnou přízemní stavbu, svou podélnou osou orientovanou S-J. Jedná se o protáhle obdélnou přízemní stavbu, svou podélnou osou orientovanou S-J, s nárožími zesílenými mohutnými odsazenými opěráky, krytou na severní straně valbovou a na jižní polovalbovou střechou, překrytou pálenou krytinou z bobrovek dvojitě, v horní polovině západní plochy střechy krytinou pálenou drážkovou. Mírný přesah střechy na všech čtyřech stranách je podbit prkny. Dešt'ové svody nejsou osazeny, na budově je však instalován hromosvod. Střešní plášť prostupuje v hřebeni v ose budovy novodobá věžička na čtvercovém půdorysu, zajišťující větrání podkrovního prostoru, završená stanovou stříškou krytou eternitovými šablonami, stejně tak stěny věžičky jsou pobity šedými eternitovými šablonami nakoso prolomenými na východní a západní straně vodorovně obdélným okénkem. Vstupní západní průčelí je osmiosé, se vstupem v ose budovy, východní podélné průčelí je devitiosé, severní a jižní tříosé se dvěma řadami okének nad sebou (horní prosvětlují podkrovní patro). Okénka jsou vodorovně oválná, š. cca 90 cm, a výšky cca 60 cm, s kolmými špaletami, s vloženou provlékanou mříží a přetažená drátěným pletivem. Pouze vlevo od vstupu jako jediné je okénko pravoúhlé, vodorovně obdélné, s novější mříží. Všechna průčelí jsou prostá, v současné době opatřená hrubou stříkanou omítkou bílého zbarvení. Nízko nad terénem v jižní části západního průčelí prostupuji zdivo větrací otvory. V tomto průčelí při jižním okraji je ve zdivu osazena kovová elektrorozvodná skříň, nad ní do zdiva osazen ocelový stožár s izolátory S elektřiny do objektu. Nároží ztužují rozměrné zešikmené kamenné opěráky, jejichž horní plocha ve sklonu krovu je překryta protaženou střešní krytinou. Pouze severovýchodní opěrák je kryt deskami vlnitého eternitu. Opatřeny jsou omítkou souvislou s ostatními plochami průčelí. Vstup do objektu umožňuje pouze jeden vchod s prostou rovnou špaletou, vezděný do niky s rozevřenými špaletami a nízkým segmentovým záklenkem, uzavřený pravým, dovnitř otvíravým masivním svlakovým dveřním křídlem, z vnějším strany pobitým pláty kovářsky zpracovaného plechu, přepásaným svislými a vodorovnými železnými pásy. Ve středu polí mezi pásy se částečně zachovaly ozdobné terčíky v podobě květu. Dveřní práh je vyvýšen nad terénem a předstupuje ho novodobá zděná rampa, stejně tak je vstup kryt pultovou stříškou s vlnitým eternitem na ocelové konstrukci.

Před restitucí objektu soukromou osobou užívalo objekt Zemědělské zásobování a nákup, koncern.podnik Č.Budějovice, odštěpný závod Tábor, sklad Choustník.

Sýpka si zachovala svou barokní podobu s převahou barokních konstrukcí. Typologicky ojedinělé jsou mohutné odsazené nárožní opěráky. Sýpka tak odpovídá pojetí kulturní památky podle zák. č. 20 /1987 Sb. § 2 o státní památkové péči.

https://www.pamatkovykatalog.cz/sypka-18969511