Borotín
Borotín patří mezi nejstarší obce Táborska a již ve 12. století je dokladován jako majetek mocného jihočeského rodu Vítkovců. Jedna z větví tohoto rodu - páni z Landštejna - vybudovala na nedalekém skalním ostrohu nad potokem Tismenicí strážní hrad. Ten plnil důležitou funkci na staré zemské cestě z jižních Čech přes Borotín, Mezno a Miličín dále na sever k Praze. Ve stejné době jako hrad, tedy někdy začátkem 14. století, byl založen i borotínský kostel zasvěcený původně sv. Maří Magdaléně. Samotný Borotín vznikl patrně jednorázovým založením na místě původní nevýznamné vísky.
Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. Zachovány věže, zbytky starého a nového paláce s bránou.

Borotín patří mezi nejstarší obce Táborska a již ve 12. století je dokladován jako majetek mocného jihočeského rodu Vítkovců. Jedna z větví tohoto rodu - páni z Landštejna - vybudovala na nedalekém skalním ostrohu nad potokem Tismenicí strážní hrad. Ten plnil důležitou funkci na staré zemské cestě z jižních Čech přes Borotín, Mezno a Miličín dále na sever k Praze. Ve stejné době jako hrad, tedy někdy začátkem 14. století, byl založen i borotínský kostel zasvěcený původně sv. Maří Magdaléně. Samotný Borotín vznikl patrně jednorázovým založením na místě původní nevýznamné vísky.
Zřícenina hradu Borotín - pravá hradní romantika
Zřícenina hradu Borotína se tyčí na vyvýšenině, obklopena ze tří stran vodami Zámeckého rybníka a rybníka Babince, asi 12 km severozápadně od Tábora. Zřícenina je považována za jednu z nejromantičtějších v Čechách. K dávným obyvatelům mohutného hradu se váže řada pověstí a tajuplných vyprávění.
Zřícenina hradu Borotín se nachází nedaleko městečka Chotoviny, severně od Tábora. Z hradu se zachoval zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce.
První zmínky o hradu pocházejí z roku 1356. V roce 1434 byl Borotín obléhán vojsky Prokopa Holého, dobyt však nebyl. Počátkem 17. století (1623) vypálila hrad císařská vojska a jako konfiskát se dostal do majetku Lobkoviců, kteří jej připojili k jistebnickému panství. Ti však vypálený hrad již neobnovili a ponechali jej svému osudu.
V první polovině 19. století byla část hradu zbořena a kámen zde získaný byl použit ke stavebním účelům. V osmdesátých letech 20. století byl hrad konzervován.
V čele hradu se tyčila nad hlubokým dvojitým příkopem mohutná válcová věž, za níž se rozkládalo zhruba půlkruhové nádvoří obklopené ze tří stran obytnými budovami. Z jihovýchodní strany vystupovala z paláce menší válcová věž. Z hradu se dochoval vysoký zbytek hradního paláce, brány, menší a velké válcové věže a nové obytné křídlo ze 16. století. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-hradu-borotin-prava-hradni-romantika
Zřícenina Borotín
Volně přístupná zřícenina hradu, o které se objevila první zmínka už ve 14. století, je mnohými považována za jednu z nejromantičtějších u nás. Tyčí se na kopci nad rybníky Starozámeckým a Babincem. Natáčela se tu i známá česká pohádka "Honza málem králem".

Informace z Národního památkového ústavu
Hrad Borotín, zřícenina a archeologické stopy
Hrad byl postaven, na mírném návrší, kolem roku 1356, přestavován v druhé polovině 15. století a v 16. století, v 17. století vypálen. Z bývalého hradu stojí dosud zbytek válcové věže, část gotického paláce, z opevnění vysunutá hranolová věž.
Hrad je poprvé připomínán roku 1356. V druhé polovině 15. století prošel rozsáhlou přestavbou. Na začátku 16. století byl opětovně přestavován. Zpustl zřejmě na počátku třicetileté války. V letech 1980- 1983 byla zřícenina staticky zajištěna dle projektu JPPÚP.
Zřícenina hradu (někdy nazývaná Starý zámek) stojí na mírném návrší východně od obce Borotína. Na jižní straně je dosud rybník, který tvořil jeho přirozenou obranu. Na ostatních stranách byl příkop vylámaný ve skále, dnes již zčásti zavalený. Hrad bergfritového typu prošel několika stavebními fázemi. Základ dispozice tvořil palác, kruhový bergfrit vystupující z obvodu hradu a parkánová hradba. Postupně byla přistavěna druhá věž, budova nové první brány a v poslední fázi výstavby došlo především ke vzniku nové palácové budovy. Z bývalého hradu stojí dosud zbytek válcové věže, přilehlého gotického paláce a novějšího paláce na jižní straně. Z vnitřního opevnění zůstal zbytek vysunuté hranolové věže. V letech 1980 - 1982 bylo zdivo zříceniny odborně konzervováno.
Cenný příklad bergfritové
dispozice s dvojicí věží umožňujících aktivní obranu. Z detailů je
zajímavý otisk roubené komory a sloupky klenby v suterénu nové brány.
Zřícenina hradu Borotín tak odpovídá pojetí kulturní památky podle
zákona č. 20/1987 Sb., §2, o státní památkové péči. Památková ochrana se
vztahuje na celý areál.
https://www.pamatkovykatalog.cz/hrad-borotin-zricenina-a-archeologicke-stopy-690982
Zemědělský dvůr Starý zámek
U zříceniny hradu se nachází barokní hospodářský dvůr, snad s pozdně středověkým nebo renesančním jádrem. Dvů tvoří osově symetrická trojkřídlá dispozice s oybtnámi a hospodářskými budovami. Dochovány konstrukce. Dvůr je na seznamu ohrožených památek.
Poplužní dvůr u hradu se doslovně uvádí v roce 1557. V roce 1623, kdy se Borotín stal součástí lobkovického jistebnického panství, je kromě vypáleného dvora zmiňován i ovčín. V majetku roudnických Lobkoviců bylo panství do roku 1829, kdy došlo k jeho prodeji baronům Nádherným.
Hospodářský dvůr Starý zámek bezprostředně navazuje na východní úsek opevnění zříceniny hradu Borotína. Poplužní dvůr u hradu se doslovně uvádí již v roce 1557. Dvůr má pravidelnou obdélnou, prakticky osově symetrickou, trojkřídlou dispozici. V ose západní vstupní strany je umístěna brána vrcholící štítem. S průčelími s obdobnými štíty jižního a severního křídla ji spojují úseky ohradních zdí s přilehlými prasečími chlévy a dřevníkem. Jižní křídlo obsahuje v čele obytnou část, na kterou navazuje stáj pro hovězí dobytek. Dvoulodní stáj je zaklenuta křížovými klenbami, obytná světnice valenou klenbou. Nad stájí je zachován později upravený hambalkový krov se středovou vaznicí, nad obytnou částí nese střechu Ránkův krov. Na fasádách křídla se dochovaly omítky s pozůstatky červeně malovaného členění. V severním křídle odpovídá poloze obytné části sýpka, na kterou navazuje další dvojice stájí s přípravnou a vozovou kolnou a novodobým přístavkem. Průvlak sýpce nesly profilované sloupy. Stáj je zaklenuta českými klenbami do pasů. Sedlovou střechu starší části křídla nese hambalkový krov s ležatými stolicemi, východní část Ránkův krov, překrývající dobře zachovaný zadní štít. Na fasádách se dochovala částečně kamenná ostění a pozůstatky červeně malovaného členění. Východní stranu uzavírá stodola s průjezdem v ose, na který navazuje cesta s alejí. Vjezdy mají segmentové záklenky, perny větrají kruhové otvory. Sedlovou střechu s polovalbami nese rovněž Ránkův krov. Jižní křídlo, na rozdíl od delšího křídla severního, spojuje se stodolou úsek ohradní zdi. Po severním boku dvora za cestou stojí další budova stájí, původně ovčín, s fasádami členěnými lisenovými rámy s historizujícími detaily. Východně od něj, u příjezdu ke dvoru, stojí bývalý dům ovčáka s pozoruhodným hambalkovým krovem se stojatou stolicí. Podél jižního křídla je situována úzká terasovitá zahrada.
Dvůr Starý Zámek u Borotína je pozoruhodnou hospodářskou stavbou, v ojedinělé urbanistické vazbě na zříceninu hradu. K jeho výstavbě byl, jak dokládají použité tesané články, použit materiál z rozebíraného hradního zdiva, případně ze starších budov stojících na předhradí. V jeho hmotě je tedy obsažena část zaniklých hradních budov. Dochovaný typ osově symetrické trojkřídlé dispozice s čelní branou byl pochopitelně v barokním období uplatněn častěji. Z výsledků inventárního průzkumu více jak čtyř set hospodářských dvorů řady bývalých panství je však zřejmé, že se tento typ dvora bez výraznějších mladších přestaveb, dochoval již velmi ojediněle. U Starého Zámku je pozoruhodné dochování konstrukcí i členění fasád. Tento typ osově symetrické trojkřídlé dispozice s čelní hrmou se bez výraznějších mladších přestaveb dochoval již velmi ojediněle. Lze tedy konstatovat, že areál hospodářského dvora Starý zámek patří mezi nejvýznačnější stavby svého druhu v jihočeském regionu a z hlediska své urbanistické polohy zřejmě nemá obdoby. Svým umístěním, charakterem a historickou podstatou odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zemedelsky-dvur-stary-zamek-704338
Kostel Nanebevstoupení Páně se hřbitovem
Stavba se starším jádrem pochází patrně z doby okolo poloviny 14. st., upravována na konci 18. a 19. st. Kostel s polygonálním presbytářem, lodí a věží v JZ průčelí. Exteriér prostý, cenný interiér včetně konstrukcí a prvků (klenby, kružb. okna, portály)
Loď je románská, výstavba kněžiště se sakristií asi po polovině 14. století, věž púozdně gotická. Úprava kostela roku 1796, po požáru v roce 1863.
Kostel Nanebevstoupení Páně s areálem registrovaného hřbitova s ohradní zdí a márnicí je situován uprostřed ulicové části obce, východně od této komunikace, parcely jsou sevřeny další zástavbou.
Kostel s areálem odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. o státní památkové péči.
https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevstoupeni-pane-se-hrbitovem-18783078
Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na architektonizovaném podstavci je datována do roku 1776 (letopočet je vyryt na zadní straně podstavce). Socha světce je zobrazena v tradičním provedení. Na přední straně podstavce vytesaný nápis.
1776 (viz letopočet na zadní straně soklu)
Socha sv. Jana Nepomuckého je vytesána z červeného pískovce v podživotní velikosti. Světec je tradičně oděn do kanonického roucha složeného z almuce, kleriky a rochety. Postava je v kontrapostu, hlava s mladistvými rysy pootočena vlevo ke kříži, který tiskne na prsa levou rukou. V pravé ruce drží kvadrátek. Spodní část podstavce je vyzděná z lomového kamene , vlastní podstavec je žulový sloupový pilíř s konkávně rozšířenou patkou s okosenými rohy.Střední rovná část nese na přední straně vytesaný nápis : "S. IOANNE NEPOMUCCENE .ORA PRO NOBIS MDCCLXXI" Podstavec je zakončený mohutnou profilovanou římsou s přesahem. Na ní stupňovitý vlastní sokl pod plastiku.
Kvalitní barokní socha mírně rustikálního charakteru, s výrazným zabarvením a zajímavým tvarováním podstavce i úpravy stupňovitého prostranství .Tvoří výrazný krajinný doplněk na exponovaném místě návsi.Doklad velmi obecně rozšířené úcty k tomuto světci. Socha odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č, 20/1987 Sb., o státní památkové péči
https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-18784056
Kříž
Kamenný kříž jetelového typu s vyobrazením Ukřižovaného a s nápisem je datován pravděpodobně do 18. století. Kříž se nachází při západníkm okraji obce, při cestě.
18. století
Při západním okraji obce Pikov se nachází kamenný kříž, při čp. 1. Jetelový kamenný kříž s vytesanou postavou Ukřižovaného. U paty kříže zbytky nečitelného nápisu. Rozměr 73x47x14 cm.
Na webu
Na YouTube
Zřícenina hradu Borotín (Tábor) | 49. díl (repríza) - Jihočeské víkendy: https://youtu.be/UiTLCswyoi0
Přírodní park Jistebnická vrchovina - Zřícenina hradu Borotín: https://youtu.be/lcplBFemBAc
Zřícenina hradu Borotín: https://youtu.be/1LW0Q8V4pok
hrad Borotín: https://youtu.be/cIyLcxmriKY
Barokní dvůr Borotín: https://youtu.be/MZbM99eqlHM
Obec Borotín: https://youtu.be/73Kr-CerX6I